Jeden ze zakladatelů skautingu v Letovicích. Během 2. světové války člen odbojové skupiny BERGER operující na Boskovicku. Byl popraven za odbojovou činnost.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Osobní život

František Nečas se narodil ve Stvolové u Letovic v rodině Josefa Nečase a Apolonie Nečasové (rozené Matějů) jako čtvrtý z osmi sourozenců. Oženil se s Annou Holbovou        a společně žili v Rozhrání poblíž Letovic. Z jejich harmonického manželství vzešlo celkem šest dětí. Pracoval jako výpravčí na nádraží v Rájci (dnes Rájec-Jestřebí).

Dobrodruhem a skautem

Bratr František Nečas stál u zrodu skautingu v Letovicích. Společně s Antonínem Pětou, Ladislavem Stahlem a dalšími přáteli si opatřili skautskou literaturu, ze které čerpali inspiraci pro svoji činnost. Tábořili v okolí Svojanova a Bouzova, jejich časté cyklistické výlety vyústili až v odvážnou cestu do Jugoslávie a Itálie.

Ačkoli skupina nadšenců prožívala tyto akce ve skautském duchu již od roku 1920, požehnání v podobě vzniku nového střediska dostali až 28.5.1928 dekretem, v němž jmenuje A. B. Svojsík sborovým vůdcem Antonína Pětu. Skauting slaví v Letovicích úspěch  a jeho členská základna se do začátku 2. světové války rozroste na dva chlapecké oddíly.

Příchod Protektorátu a zahájení odboje

V roce 1939 se do Letovic vrátil ilegálně skaut a přítel Františka Nečase Ladislav Stahl, který po vojně ve slovenském Ružomberku krátce fungoval jako zpravodaj v polském odboji. 

Společně s dalšími přáteli založili odbojovou skupinu BERGER, jejímiž členy byli Ferulík Zdeněk, Nečas František, Novák Josef, Novák Stanislav, Pěta Antonín, Stahl Josef, Stahl Ladislav, Stahl Zdeněk, Štulpa Miloš a Štulpa Ladislav. 

Odbojová činnost  se zaměřovala především na získávání a rozšiřování informací o cílech nacistů, vybavení a pohybu německého vojska, odhalování donašečů gestapa, zachycování korespondence, sledování transportu na silnici Brno - Svitavy a železnici Brno - Česká Třebová a sabotáže železničních tunelů, sledování a sabotáže leteckého průmyslu v Avii     v Praze, skrývání vojenského materiálu a mimo jiné podpoře odboje v Ostravě.

Zatčení a poprava

Po prozrazení skupiny byl bratr Nečas zatčen 22. 6. 1943  gestapem v Rájci, kde tehdy sloužil jako výpravčí ČSD. Udání přišlo poté, co se zřejmě podílel na vypuštění cisteren oleje v Rájci, které sloužily k zásobení Wermachtu. Gestapo ho obvinilo ze sabotáže a přechovávání zbraní. Byl vězněn a týrán v Kaunicových kolejích v Brně, kde byl souzen před "lidovým soudem" (německy Volsgericht) a 16. 4. 1944 převezen do Breslau (Vratislavi), kde byl 14. 7. 1944 popraven. Z jeho dopisu na rozloučenou, psaného několik hodin před smrtí své rodině, vyzařuje skautská statečnost, odpuštění a víra v Boží spravedlnost.

"Milovaná Anynko a drahé děti!

Dnes v 18 hod. budu popraven. Cítím ještě stále Tvůj vřelý stisk ruky při našem loučení. Vím, cos' všechno pro mě udělala a co bys ještě udělala, abys mně byla mohla zachránit. Na mně samém nejlépe poznáš, jak vše je klamné  a jak všechna lidská útěcha je marná. Proto vše ponech Bohu, uzavři svou duši, chceš-li přede všemi lidmi, nebo jinak si přidáš trápení, neboť lidé spíše budou s Tebou chtít mluvit pro senzaci a ať každý sám duši svou opatruje. Tak nejlépe, myslím, ušetříš svých lítostí. 

Mé věci, jak mne zde bylo řečeno, budou zabaveny ve prospěch "Okresní péče", ale mohou býti na Tvoji žádost vráceny po zaplacení mého pohřebného. Nezlob se na nikoho a nestěžuj si, jenom Bohu, a také proto ne, abys někomu neukřivdila. Sourozence, příbuzné též popros, aby o mně nemluvili, aby snad oni nebo i jiní postupováním nepřišli do nepříjemností. Čekal jsem od Tebe třetí dopis a chtěl jsem napsat příští dopis zamilovaný pro Tebe, ale tak to Pán Bůh..."

Po jeho smrti

Po smrti Františka Nečase zůstala jeho manželka Anna ve svízelné situaci. Jako žena            v domácnosti a matka šesti dětí, kterým bylo v té době 5-13 let, se musela postarat            o živobytí rodiny. Po válce se  přestěhovala s dětmi do Svitav. Náležela také do Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacismu a zasazovala se             o uznání zásluh svého manžela. V roce 1946 pak byl bratr František Nečas in memoriam vyznamenám Československým válečným křížem a zlatým stupněm Junáckého kříže "Za vlast" 1939-45.

Zdroje:

Junáci v odboji -opis; Ladislav Stahl; Nové Město na Váhom; 1970

Historie skautingu Letovice; Karel Hoder; Letovice; 2013

Nečas František; Vojenský historický archiv F osobní spisy, 2017

Pamětní místa

Pomník obětem 2. světové války Letovice, U Koupaliště, v parku u městského koupaliště

Pamětní deska v Rájci-Jestřebí na nádražní budově

Vyznamenání a ocenění

  • Československý válečný kříž udělený prezidentem Edvardem Benešem

    Junácký kříž „Za vlast" 1939–45 zlatý stupeň

Skautský život

spoluzakladatel Junáka v Letovicích

Dokumentace

Dekret vyznamenání Junácký kříž „Za vlast 1939–45“ zlatý stupeň (soukromý archiv K.Hodera)

Skauti v Letovicích 20. léta 20. století (soukromý archiv K. Hodera)

Dopis Fr. Nečase na rozloučenou před popravou (soukromý archiv K. Hodera)

Pomník obětem 2. světové války Letovice, U Koupaliště, v parku u městského koupaliště. (www.vets.cz)

Dokument prohlášení Františka Nečase za mrtvého okresním soudem (Nečas František; Vojenský historický archiv F osobní spisy, 2017)

Potvrzení o zatčení vydané správcem železnice v Rájci. (Nečas František; Vojenský historický archiv F osobní spisy, 2017)

Československý válečný kříž udělený prezidentem Edvardem Benešem (soukromý archiv K. Hodera)

Pamětní deska na nádražní budově v Rájci-Jestřebí (www.vets.cz)

František Nečas jako výpravčí v Rájci (soukromý archiv K. Hodera)

Autoři

Příběh dal dohromady Středisko Erb Letovice , jmenovitě:
Jaroslava Krušinová
Karel Hoder

únor - březen 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.