Táborský skaut - rover, rádce družiny 1. oddílu. V roce 1940 zatčen Gestapem pro přechovávání zbraně. Vězněn, za Heydrichiády odsouzen k trestu smrti a v Drážďanech popraven.
Vladimír Pavlásek se narodil 5. července 1920 v Domažlicích. Jeho rodiči byli matka Anna a otec Ph. Mr. Kamil Pavláskovi. Po přestěhování se do Tábora vlastnila jeho rodina dům č. p. 1440 na rohu Wilsonovy a Veleslavínovy (dnes Budějovické a Bílkovy) ulice. V něm bydleli a jeho otec, který byl lékárníkem, zde měl svojí apatyku. Ta se jmenovala U svaté Anny, podle nedalekého pramene. Vladimír měl tři sourozence, sestru a dva bratry. Všichni byli skauty.
Vladimír studoval Gymnázium v Moravských Budějovicích, kde ho 13. června 1940 v 10 hodin zatklo Gestapo. Byl obviněn z ilegálního přechovávání zbraně, kterou u něho doma nalezli. Vladimír, věrný skautskému slibu, se domluvil ještě s několika rovery ze svého oddílu, že si opatří zbraně, aby byli připraveni na obranu vlasti a boj s Němci. Následovaly výslechy a uvěznění.
Jedním místem jeho věznění byla i cela věznice krajského soudu, zbudovaného v bývalém klášteře Řádu bosých augustiánů na Náměstí Mikoláše z Husi. Odsud byl vožen k výslechům na táborské Gestapo sídlící tehdy za hrází místní údolní nádrže Jordán v domě č. p. 1631. V boji o holý život využil Vladimír všech svých schopností a dovedností, přemohl službu konajícího dozorce, spoutal ho a z věznice 17. 7. 1940 v časných ranních hodinách utekl. Skrýval se v okolí Tábora, gestapáci vyhrožovali rodině a protektorátní úřady ihned vypsaly odměnu 1000,- K pro toho, kdo poskytne informace vedoucí k jeho dopadení. A tak není divu, že se našel zrádce, který poskytl Gestapu informace o jeho pravděpodobném místě úkrytu. A tam byl také opět zatčen. Následovaly další kruté výslechy, do úřadovny Gestapa byl předvolán i Vladimírův otec, který na tehdejší konfrontaci a setkání se svým synem, když ho Němci přivlekli, vzpomínal slovy "Že je to náš Vládík jsem poznal, až když promluvil."
Poté, co byl 27. 5. 1942 proveden československými výsadkáři Gabčíkem a Kubišem úspěšný útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a ten následně svým zraněním podlehl, začali se nacisté krutě mstít na českém obyvatelstvu. V období takzvané Heydrichiády došlo nejen k vlně masivnímu zatýkání, byly ale i částečně přehodnoceny dříve vynesené tresty. Ty, mimo jiné, které byly uděleny ve spojení s nelegálním držením zbraní byly zpřísněny. A tak byl Vladimír Pavlásek dne 1. června 1942 odsouzen k trestu smrti.
Následovalo jeho převezení do Drážďan, další věznění a dlouhé trýznivé čekání na výkon rozsudku smrti. Ten byl vykonán po dlouhých 114 dnech od vynesení rozsudku, 22. září 1942 v 5:30 hodin ráno zastřelením.
V roce 1946 se konala v Táboře u Husova památníku pietní slavnost za účasti táborské veřejnosti, junáků, zástupců armády a Městského národního výboru. Zástupce MNV pan L. Doležal a zástupce armády pan plukovník Červinka zde zhodnotili a vyzdvihli význam junácké branné výchovy. Zde JUDr. Emanuel Chalupný, zakladatel táborského skautingu a jeho oblastní velitel, pronesl slova díků a uznání za projevené hrdinství padlých a předal jejich rodinám In memoriam zlatý stupeň vyznamenání Junácký kříž Za vlast 1939 - 1945.
Zdroje:
Sepsáno podle vyprávění bratra - Tomislava Pavláska st., Věry Žahourkové - Vackové a dílčích zmínek v tisku týkajících se popisovaných míst /Zita, Smrčka/.
Vladimír Pavlásek nemá nikde umístěnou pamětní desku a není nám ani známo místo, kde by bylo jeho jméno uvedeno na památníku obětí II. světové války. Rodina mu ale nechala zhotovit pamětní desku, kterou zamýšlela umístit na dům, ve kterém společně žili. K tomu ale vlivem událostí února 1948 nikdy nedošlo a tak byla upevněna na dřevěnou desku a je rodinou ochraňována dodnes.
Vladimír Pavlásek byl spolu s dalšími dvěma padlými táborskými skauty vyznamenán In memoriam zlatým stupněm Junáckého kříže Za vlast 1939 - 1945. O udělení vyznamenání jsou dochovány články v dobovém regionálním tisku a je dochován i jeho udělovací dekret.
V předválečných letech, kdy byl bratr Vladimír Pavlásek aktivním členem Junáka, patřil jeho domovský oddíl do táborského střediska, které vedl bratr Václav Matoušek - "Toušek". Jeho zástupcem byl bratr Jaroslav Dvořák.
Vláďa byl členem historicky nejstaršího táborského oddílu - 1. chlapeckého oddílu. Ten v době Vláďova zatčení vedl bratr Jan Šperl - "Cvrček" a jeho zástupcem byl bratr Zdeněk Kaňka -"Jim". Oddíl měl tehdy 36 členů.
Kdy Vladimír vstoupil do skauta přesně nevíme. Jeho oddíl měl v roce 1934 pět družin - Sovy, Tygry, Bobry, Racky a Havrany. Víme, že Vláďa Pavlásek byl rádcem, a to nejspíš jedné z těchto družin.
Zdroje:
Informace převzaty z materiálu Kronika táborského skautingu /1990/, který vychází z dokumentů uložených v táborském skautském archivu, vzpomínek pamětníků a dobových článků v tisku.
Příběh dal dohromady Michael Kučera, duben 2017
Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz
Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:
a dalších.
Pokud jsi narazil na nám neznámého skauta, dej nám o něm vědět. Stačí nám napsat jeho jméno a krátkou informaci, kterou o něm víš (to může být místo a datum narození či úmrtí, nebo místo skautování, atd.). Na základě tvých informací vytvoříme Hrdinovi profil, který pak můžeš ty, nebo někdo jiný zpracovat.
Po zadání emailu od nás obdržíš badatelský deníček s informacemi, kde a jak hledat o hrdinovi.
Na tvůj email ti rovněž zašleme odkaz, na němž budeš moci vyplňovat informace o skautovi. Odkaz můžeš upravovat tolikrát, kolikrát potřebuješ. Dokončený příběh Hrdiny dáš nakonec publikovat a po našem schválení bude zveřejněn na těchto stránkách.
Email nám také bude sloužit pro komunikaci s tebou, či vaší skupinou.