Komunistický novinář, proslul svými reportážemi ze španělské občanské války. Organizátor levicového trampingu. Pro ilegální činnost zatčen v únoru 1941. Během stanného práva po nástupu R. Heydricha popraven na konci září 1941 v kasárnách v Praze-Ruzyni.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Mladý komunistický novinář a oběť prvního stanného práva po nástupu R. Heydricha, Vratislav Šantroch, pocházel z Rovenska pod Troskami. Jeho otec se ale stěhoval za prací a tak i Vratislav prožil své dospívání v tehdejším Německém Brodě (od května roku 1945 Havlíčkův Brod).

Už během gymnazijních studií byl ovlivněn levicovými myšlenkami – organizuje komunistický tramping, pracuje s mládeží. Těsně před Šantrochovou maturitou zažije město na řece Sázavě velký šok. Jedné březnové noci roku 1930 zde neznámí pachatelé pomalují zdi několika katolických kostelů a dalších budov proticírkevními nápisy. „Pryč od Říma“, „Ať žije SSSR“ a další podobné výzvy mohl na několika zdech v centru města vidět skutečně každý obyvatel Německého Brodu.

Během následného vyšetřování vyšla najevo i jiná na tu dobu skandální fakta. Totožnost nočních pisatelů byla bleskově zjištěna a policejní orgán ukázal i na několik studentů gymnázia. Nápisy navíc odkazovaly na vztah papeže a komunistického Sovětského svazu. Právě skutečnost, že na místním gymnáziu fungovala aktivní extrémně levicová skupina mladých byl pro celý kraj velkou ranou. Mezi pachateli byl i Vratislav Šantroch, který tímto činem výrazně upozornil na svoji veřejnou činnost.

Celá aféra měla ale hořkou dohru. Po soudu v Kutné Hoře byli studující pachatelé vyloučeni nejen z brodského gymnázia, ale i ze všech středních škol v Československé republice. Maturitní zkoušku tedy již složit nemohli. Šantrochovi navíc tribunál vyměřil trest odnětí svobody, ale dobu několika týdnů měl již splněnu vazbou.

Po německobrodské epizodě přesídlil Vratislav Šantroch do Prahy, kde začal pracovat v komunistickém tisku. Stal se redaktorem trampského listu Oheň, který vydávali tzv. Skauti práce. Později se propracoval i do ústředních komunistických novin jako bylo Rudé právo, Haló noviny nebo Tvorba.

V roce 1936 na sebe upozornil reportážemi ze španělské občanské války. Šantroch byl totiž určen jako vedoucí delegace sportovců na dělnickou olympiádu v Barceloně. Místo výkonů na hřišti ale referoval o vojenských operacích a o krutostech páchaných na civilním obyvatelstvu.

V roce 1938 krátce působil na Ostravsku, poté opět jako novinář v Praze v redakci listu Večerník Národní práce. Kvůli jeho stykům na první ilegální ústřední vedení Komunistické strany Československa byl v únoru 1941 Němci zatčen a tvrdě vyslýchán. Po nástupu Reinharda Heydricha do Prahy byl Vratislav Šantroch koncem září 1941 v pražských ruzyňských kasárnách popraven.

Zdroje:

FUČÍK, Bohumír – RODR, Josef. Správná věc Vratislava Šantrocha. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Východočeské nakladatelství, 1962.

Vratislav Šantroch a ti druzí. In Gymnázium Havlíčkův Brod: 275 let od založení. Havlíčkův Brod: Gymnázium Havlíčkův Brod, 2010. s. 183–186.

Pamětní místa

Pamětní deska na náměstí v Rovensku pod Troskami (www.vets.cz)

Pomník padlých v I. a II. světové válce v městském parku v Havlíčkově Brodě (www.vets.cz)

Za minulého režimu existovala pamětní deska na bývalé budově gymnázia, kterou Šantroch navštěvoval (deska odhalena roku 1956; dnes ZŠ Štáflova, Havlíčkův Brod) a brodské gymnázium bylo později po komunistickém novináři i pojmenováno.

Vyznamenání a ocenění

  • Junácký kříž „Za vlast 1939 – 45“, zlatý stupeň

Skautský život

komunistický skauting v Německém (Havlíčkově) Brodě

Dokumentace

Junácký kříž „Za vlast 1939 – 45“, zlatý stupeň

Pamětní deska na náměstí v Rovensku pod Troskami. (www.vets.cz)

Pomník padlých v I. a II. světové válce v městském parku v Havlíčkově Brodě. (www.vets.cz)

Autoři

Příběh dal dohromady Petr Tvrdý, duben 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.