Skaut z Ústí n. Labem, československý letec, zúčastnil se bojů ve Francii a Velké Británii. Zahynul nešťastnou náhodou jako příslušník 312. stíhací perutě RAF v korytu řeky Mersey u Ellesmere Port.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Ústecký skaut

Otto Hanzlíček pocházel ze severočeského města Ústí nad Labem. V mládí byl členem Sokola a spolu s kamarádem Otou Králem založili ústecký skauting. Sám O. Hanzlíček byl poté členem 3. oddílu ústeckého Junáka. Po dokončení školní docházky zamířil roku 1930 do pilotní školy, která určila celý jeho další život – stal se letcem československé armády.

Poklidnou domácí vojenskou kariéru ale přerušily události let 1938 a 1939. Po mnichovské krizi a odstoupení pohraničních oblastí Německu se Hanzlíčkova rodina stěhuje z Ústí do Prahy. A z hlavního města republiky odchází v červnu následujícího roku mladý pilot do Polska s jasným cílem bojovat proti Němcům, kterým byla téměř bez boje vydána jeho rodná země.

Přes Polsko na francouzské nebe

Polsko sloužilo pouze jako přestupní stanice. Z přístavu Gdyně brzy odplouvá na švédské lodi Kastelholm do Calais. Francie tou dobou ještě nebyla ve válečném stavu a jako cizinec nemohl vstoupit do armády země galského kohouta. S velkou nevolí proto podepsal závazek odsloužení pěti let v cizinecké legii. Jednalo se o jedinou možnost, jak zůstat v ozbrojených silách. Pouze ústně bylo přislíbeno, že pokud Francie vstoupí do bojů, Čechy a Slováky legie uvolní pro službu v národních jednotkách.

Očekávaný den nastal 3. září 1939, kdy Francie vyhlásila válku Hitlerovu Německu. Otto Hanzlíček se rychle přeškoluje na moderní americký letoun Curtiss H-75 a počátkem prosince 1939 odchází s legendární letkou „Lafayette“ do bojů. Ve Francii je operačně nasazen více než sedm měsíců. Zúčastní se dvaceti osmi vzdušných soubojů, během kterých je i sestřelen a raněn.

Za svoji činnost na francouzském nebi obdržel v létě 1940 válečný kříž se stříbrnou hvězdou. Navíc s pochvalou: „Excelentní stíhací pilot, vždy silně pohrdající nebezpečím. 11. května 1940 zaútočil se svým rojem na jeden Heinkel 111 a sestřelil ho na francouzském území.“

Obránce Liverpoolu

Francouzskému nebi ale dal Hanzlíček zanedlouho sbohem. Země byla před zhroucením, válku s Německem prohrála na celé čáře. Nebylo na co čekat. Spolu s kolegy přelétl Středozemní moře do afrického Alžíru a odtud pokračoval na lodích do jediné země, která ještě Hitlerovi vzdorovala. Navíc právě ve Velké Británii byla po zkušených pilotech velká poptávka a celá řada československých letců se již účastnila legendární bitvy o ostrovy.

Otto Hanzlíček vstupuje do 312. stíhací perutě RAF, které je svěřena obrana Liverpoolu. Zde létá na stoji Hawker Hurricane Mk. I, který se mu 10. října 1940 stane osudným. Starší Hurricany měly již nalétáno mnoho hodin a nebyly v úplně bezvadném technickém stavu. Při školním letu začal Hanzlíčkův motor nejdříve hustě kouřit, poté hořet. V takové situaci nebylo na co čekat. Rychlé opuštění stoje a klesání na padáku bylo jediné řešení. Naneštěstí dopadl přímo do rozbahněného koryta řeky Mersey u Ellesmere Port. Letec, který se právě topil v blátě, byl přikryt vrchlíkem svého vlastního padáku.

Otto Hanzlíček byl první obětí z řad pilotů 312. Československé stíhací perutě Královského letectva. Jeho tělo bylo policií nalezeno až 1. listopadu 1940. Hodinky na jeho ruce se zastavily právě v čase katastrofy. Špinavé od bahna byly po válce vráceny rodině.

Odkazy:

Článek o O. Hanzlíčkovi na stránkách památníku bitvy o Británii (anglicky)

Zdroje:

LOUCKÝ, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989.

RAJLICH, Jiří. S Indiánem na letounu: stíhací pilot Otto Hanzlíček (1911-1940). 1. vydání. Cheb: Svět křídel, 2016.

HANAUER, Matěj. Letec Otto Hanzlíček: Válečná cesta československého stíhacího pilota. Labyrint, 2016.

Pamětní místa

Pomník padlých letců z druhé světové války, Náměstí Svobody Praha 6 (www.vets.cz)

Ulice Hanzlíčkova, Ústí nad Labem

Vyznamenání a ocenění

  • Francouzský válečný kříž s palmou

    Československý válečný kříž 1939

    Medaile za Chrabrost před nepřítelem

    Junácký kříž „Za vlast 1939 – 45“, zlatý stupeň

Skautský život

Člen 1. oddílu Junáka v Ústí nad Labem

Jeden ze zakládajících členů Junáka v Ústí nad Labem v roce 1921.

Jeho jméno dnes nese 1. oddíl skautů v Ústí nad Labem.

Dokumentace

Portrét O. Hanzlíčka ze skautské legitimace, 20. léta. (Z pozůstalosti Otty Hanzlíčka, Matěj Hanauer)

Počátky skautingu v Ústí nad Labem, 20. léta. (Z pozůstalosti Otty Hanzlíčka, Matěj Hanauer)

O. Hanzlíček (vpravo) se svým kamarádem a skautem O. Králem (vlevo), 30. léta. (Z pozůstalosti Otty Hanzlíčka, Matěj Hanauer)

O. Hanzlíček s Jiřím Hanauerem, zvaným Hrášek. (Z pozůstalosti Otty Hanzlíčka, Matěj Hanauer)

Pomník padlých letců z 2. světové války. (www.vets.cz)

Autoři

Příběh dal dohromady Petr Tvrdý, únor 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.