Člen skrytého skautského oddílu pod dorostem Klubu českých turistů. V květnovém povstání byl spolu se svým otcem zastřelen členy SS. J. Foglar jeho portrétní fotografii vydával za předobraz Mirka Dušína z Rychlých šípů.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Otec Lorda byl dílovedoucí v továrně ve Vysočanech. Rodina Himlova bydlela v ulici za okupace zvané „Kirchmayerova“, po roce 1945 „Třída rudé armády“ č. p. 1232, v Libni nad Vychovatelnou. Francek měl mladšího bratra, který ale v létě roku 1944 zemřel v nemocnici na zánět pobřišnice s exudátem. Vychodil měšťanskou školu a na podzim roku 1944 nastoupil na Druhou státní průmyslovou školu strojnickou v Praze na Smíchově.

V témže roce se s ním potkává i skaut Wabi Stárka, který si tehdy do deníku poznamenal: “člen 9. skupiny KČT z Libně. Seznámil jsem se s ním na na závěr slavného dne 9. července 1944, při průvodu Káčat Prahou ze Strahovského stadionu.” A později doplňuje: “Byl členem ilegálního skautského oddílu „Pětka“ (vedoucí br. Rejpal, v Klubu českých turistů organizovaném jako 9. skupina dorostu KČT, vedoucí br. Vevera). Patřil k nejlepším členům oddílu, v době zatýkání junáckých činovníků z KČT ukrýval u sebe kroniky a jiné cenné věci.”

Dorost Klub českých turistů poskytoval za války krytí mnoha skautským oddílům, které byli v roce 1940 nuceni ukončit činnost. Aktivním členem Dorostu byl i Wabi Stárka, taktéž velmi šikovný fotograf, který zdokumentoval mnoho oddílových akcí a pořídil i velmi zdařilé portréty mnoha chlapců, mmj. Francka Himla. Wabi byl také přítelem Jaroslava Foglara - Jestřába, vůdce 2. skautského oddílu Praha a známého spisovatele a autora Rychlých šípů. Po válce, když se Jestřáb stal šéfredaktorem časopisu Vpřed, publikoval na titulní straně Wabiho fotografii F. Himla s jeho věrným kamarádem Karlem Wunschem. J. Zachariáš o něm ve Sborníku NF napsal: “Žil se svými rodiči v Kobylisích. Měli tam zahradnictví. Karlův tatínek byl Němec. Od jara 1939 věřící v Adolfa Hitlera a jeho Třetí říši. Brzy přinutil svého syna, aby vstoupil do Hitlerjugend. Karel se za své členství v této českou mládeží nenáviděné organizaci velmi styděl. Fr. Himl jako jediný z bývalých Karlových kamarádů a spolužáků mu zůstal po boku i v této složité a velké zkoušce. Neboť on jediný věděl, jak těžce Karel otcův diktát snáší.”

Lordův osud se naplnil v květnu 1945 při Pražském povstání. Wabi Stárka o tom v deníku píše: “Frantík stavěl barikády, nosil pancéřové pěsti a zbraně. Pak přišel hrozný 7. květen 1945. Před devátou hodinou ráno. Ve sklepě domu Himlových seděli všichni nájemníci, ženy, muži a děti. V tom do domu vpadli esesmani. Jeden s napřaženým revolverem vstupuje do sklepa. Odpočítá šest mužů, mezi nimi Frantíka a jeho otce, a žene je po schodech nahoru. Na každém schodu stojí jeden esesman a jak mužové kolem nich jdou, bijí je kolbami pušek, pěstmi a kopou je botami. Před domem do nich essesmani spustili palbu.”

V roce 1990 líčí Wabi tuto událost z jiného pohledu: “Po vypuknutí revoluce 5. května 1945 se se svým otcem ihned zapojil do bojových akcí barikádníků proti nacistickým okupantům. Nosil bojovníkům munici a jídlo, dělal spojku. 7. května byly barikády v Kobylisích proraženy a Němci postupovali po „Kirchmayerově“ ulici dolů do Libně. V blízkosti domu, kde bydleli Himlovi, snad někdo proti nim střílel a oddíl německého vojska vtrhl do domu, kde se jeho obyvatelé skrývali ve sklepě. V této době tam byl i Francek a jeho otec. Německý důstojník odpočítal šest zde přítomných mužů a poručil jim, aby vyšli ze sklepa na ulici. Francek byl mezi těmi šesti. Na chodníku před domem poručil velitel, aby přeběhli přes ulici na druhou stranu, a když přebíhali, dal rozkaz k palbě. Němci zastřelili čtyři z těch šesti, dva byli jen raněni, ale dělali mrtvé až do doby, kdy Němci povolili, aby si ženy odnesly své mrtvé do domu. Francek i jeho otec byli zastřeleni. Pan Himl ranou do hlavy, chlapec sérií střel ze samopalu do břicha. Mrtví byli nejprve provizorně pohřbeni vedle hřbitova v Kobylisích na poli, později byli exhumováni a spáleni. Urna Francka a jeho otce je patrně umístěna na kobyliském hřbitově.”

Věcnější pohled přináší Jiří Padevět v knize Krvavé finále: “7. května byli příslušníky KG Der Führer* vyhnáni všichni muži ze sklepa domu, před tím byli prohledáni a okradeni o osobní věci. Venku byli donuceni utíkat přes ulici a při tom byli zezadu zastřeleni. Jednalo se o Tomáše Juraše, Josefa Hampla, Františka Himla st., Františka Himla ml. a Jiřího Nováka. Masakr přežili se zraněními Ladislav Počta a Alois Chmela. Vojáci KG Der Führer poté celý dům vyndrancovali.”

*SS-Kampfgruppe Der Führer - bojová skupina vytvořená ze sil 4. pluku SS Der Führer, velitelem byl SS-Obersturmbannführer Otto Weidinger. Postupovala na Prahu ze severu od Litoměřic přes Přestavlky, Veltrusy, Dolní Chabry, Bohnice a Čimice dále do Kobylis, přes Trojský most do Holešovic a Bubenče. 8. května 1945 uzavřela příměří s povstalci a ustupovala po trase Břevnov, Bělohorská do amerického zajetí. Dopouštěla se zločinů hlavně v Kobylisích a Libni. (www.fronta.cz)

Zdroje:

Deníky Wabi Stárky

3. Sborník nezávislých foglarovců, 2011

Jiří Padevět. Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích. Academia, 2015.


Pamětní místa

František Himl mladší má i se svým otcem pamětní desku na domě, ve kterém se během povstání skupina mužů ukrývala -  čp. 1232 v Zenklově ulici. 

Dříve památku padlých připomínala jen tabulka pověšená na stromě na protější straně ulice. Nyní je na domě kamenná deska, na které ale byli  do roku 2010 místo „František Himl mladší” a „František Himl starší” oba dva uvedeni pod příjmením „Hampl”. Dnes už je kameníkův omyl napraven, a příjmení jsou správně.

Hrdinovo jméno je i mezi jmény studentů a učitelů na pamětní desce v budově Smíchovské střední průmyslové školy v Preslově ulici 72/25.

zdroje:

https://www.geocaching.com/geocache/GC7F8CP_kde-padl-mirek-dusin?guid=6c325d93-a6cc-4769-9314-a6451b04a99e


Skautský život

skaut v 5. oddíle, 9. skupiny dorostu Klubu českých turistů


Více o osobě Hrdiny

František Himl alias Mirek Dušín?

Zvláštní úlohu sehrála portrétní fotografie Fr. Himla ještě mnoho let po válce. Jaroslav Foglar ji předkládal svým čtenářům, kteří chtěli vědět, zda žil Mirek Dušín. Byla to ovšem pouze jeho další mistrná mystifikace, kterou kolem Rychlých šípů celoživotně rozehrával a nejen on. O Vánocích 1941 dostal od zmíněného W. Stárky zvláštní dárek. Knihu sepsanou čtenáři “co se jim líbí na foglarovkách”. Na konci bylo vlepeno zvláštních 16 stran, sepsaných W. Stárkou, líčících jak se seznámil s opravdovými Rychlými šípy. Kromě textu obsahovaly stránky i fotografie všech členů klubu. Šlo samozřejmě o mystifikaci, pro kterou Wabi našel chlapce podobné těm s ilustrací Jana Fischera a nafotil je. Právě tyto fotografie Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky později Jestřáb ukazoval svým čtenářům. Nikoli ovšem zde vyobrazeného Mirka Dušína, který jediný nebyl svému kreslenému předobrazu příliš podobný. Toho vyměnil právě za portrét Františka Himla, Mirkovi o dost podobnějšímu. Získat ho musel až někdy po roce 1944, kdy se s Franckem Wabi Stárka seznámil. Jestli si ho Jestřáb vybral nejen kvůli podobě, ale i tragickému osudu nevíme, ale možné to je.


Dokumentace

František Himl, autor: Wabi Stárka. Zdroj: Archiv Junáka, Skautský institut

František Himl 16.9.1944, autor: Wabi Stárka. Zdroj: M. Hopfinger

Karel Wunsch a Francek Himl u plotu Wunschova zahradnictví 16. 9. 1944, autor: Wabi Stárka. Zdroj: M. Hopfinger

Parte Františka Himla. Zdroj: Archiv Junáka, Skautský institut

Obálka Vpředu s Karel Wunschem a Franckem Himlem, 1946. Zdroj: Archiv Junáka, Skautský institut

Dvojka, jako dorost KČT, pochoduje na Strahov při "Týdnu mládeže", 9.7.1944. Zdroj: Archiv Junáka, Skautský institut

Pamětní deska na domě v Zenklově ulici 1232/181 v Kobylisích. Foto: Magdaléna Pešková

Pamětní deska obětem 2. světové války z řad studentů a učitelů v Preslově ulici. Zdroj: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/1363-/?vp-page=17&do=vp-showPage

Autoři

Příběh dal dohromady Magdaléna Pešková, Miroslav Hopfinger - Jistič, Roman Šantora - Bobo, březen 2019 - květen 2020

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.