Plzeňský skaut zapojený do odbojové činnosti. Zemřel jako jeden ze čtrnácti padlých civilistů v květnových dnech v Plzni, při obhlídce situace spolu se svým kamarádem Josefem Bendou.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Miloslav Fux, syn Emanuela Fuxe a Marie Kudláčkové, nar. 25. 1. 1925, učeň (kovosoustružník), člen 1. oddílu junáka v Plzni – Černicích.

Plzeň byla sice osvobozena americkými vojsky 6. května, avšak již den předtím došlo k živelným lidovým akcím, které přerostli v povstání. Lidé přepadávali německé vojáky, strhávali německé nápisy, zpívali státní hymnu. „Máme revoluci! Revoluce..!! Co přinesou příští hodiny..?!“ píše se v kronice. V těchto dnech nezůstali ani Junáci pozadu a zařadili se do řad bojujících vlastenců. Ale docházelo k přestřelkám, tekla první česká krev. Právě dvě ze čtrnácti civilních obětí květnových dnů v Plzni byli Miloslav Fux a jeho kamarád a také skaut Josef Benda.

Miloslav Fux konal svou odbojovou činnost ve službě Národního výboru, který se v Plzni ujal velení a snažil se vyjednávat z německým velením. 

Po zvládnutí situace v Černicích byl vydán rozkaz, aby někdo zjistil situaci ve směru k Losiné a Starému Plzenci. Měli zde být oddíly SS vojska. Miloslav Fux se přihlásil dobrovolně, měl k dispozici motorku. Spolu s ním se přihlásil i jeho kamarád Josef Benda. Do odboje za revoluce se zapojili jako jedni z prvních. Ani jeden z nich nebyl ozbrojen. Jsou však dvě verze dalšího průběhu situace. Podle dotazníku pro Svaz národní revoluce, který vyplňoval jeho otec, měli držet stráž u černických cihelen. K osmnácté hodině sedli na motorku a jeli se podívat kolem cihelen. Narazili však na příslušníky německých vojsk, kteří po nich začali střílet. Fux měl být na místě mrtev.

Podle jiného zdroje dvojice dojela ke křižovatce státní silnice Plzeň – Písek a okresní silnice Starý Plzenec – Štěnovice (dnes I/20 a 180) z Černic. Z příkopu u cesty se však vynořil němec. Než stihl Fux obrátit motorku, ruční granát se roztrhl přímo před motocyklem. Téhož dne oba podlehli těžkým ranám.

Po tomto incidentu se Němci stáhli za Štěnovice. Na této křižovatce dnes stojí pomník.

Američané dorazili do Plzně až následujícího dne v 8:15.

Zdroje:

https://blisty.cz/art/46674.html#sthash.owzZSmtW.dpuf 

Skautský archiv města Plzně

Skautský krajský archiv


Pamětní místa

Plzeň - město, u křižovatky silnic I/20 a D5

Nápis:ZDE PADLIZA VLASTMILOSLAV FUX Z ČERNIC JAROSLAV BENDA Z NEBÍLOV 5. 5.1945

Evidován v centrální evidenci válečných hrobů jako CZE-3209-39148.


Skautský život

Člen 1. oddílu Junáka v Plzni - Černicích

Již v roce 1937 byly v Plzni – Černicích raženy skautské myšlenky a několik hochů se stalo členy 5. oddílu Junáků - skautů v Plzni – Doubravce. Vzrůstala ale touha po vlastním oddíle. A tak byl na podzim r. 1939 založen 1. oddíl Junáka Plzeň – Černice pod vedením Jar. Mikoty. Ten byl však již starý a slabý a vize oddílu se tak nenaplňovala. Většina hochů proto z oddílu vystoupila a pod vedením Miroslava Fuchse v únoru 1945 založila nový. V tu dobu byl také položen základ dívčího oddílu.

Po válce byl oddíl v Plzni - Černicích obnoven již v květnu 1945. 28. 5. 1945 v 19:30 večer se koná první schůzka po čtyřech letech nečinnosti. Rozdělují se role a zajišťuje se potřebné vybavení. Vůdcem chlapeckého oddílu je Miloslav Fuchs, vůdkyní dívčího oddílu V. Nováková. Byly vyvěšeny náborové plakáty. Vznikly 73. oddíl „Stezka“, 74. oddíl „Blesk“ a smečka vlčat „pětasedmdesátka“. Všechny oddíly spadaly pod pravomoc 7. střediska Plzeň – Východ. Jak šel čas, spoustu dětí z oddílu odcházelo, neboť se skauty staly pouze z módy. Bratr Fuchs odešel na vojnu a vystřídalo se po něm mnoho vůdců, aktivita poklesla. V červnu 1946 převzal vedení „Stezky“ Prokop Černý a dal si za cíl vytvořit ucelenou družinu. S hochy postavili klubovnu a pokračovali v práci, avšak členská základna byla stále mizivá.

Zdroje:

Skautský archiv města Plzně

Skautský krajský archiv


Dokumentace

Policejní přihláška Foto: Miroslav Eisenhammer

Policejní přihláška, 2. část Foto: Miroslav Eisenhammer

Dotazník pro Svaz národní revoluce Foto: Miroslav Eisenhammer

Dotazník pro Svaz národní revoluce s popisem Fuxovy smrti Foto: Miroslav Eisenhammer

Kronika černických skautů Foto: Miroslav Eisenhammer

Náborový leták Foto: Miroslav Eisenhammer

Kronika černických skautů Foto: Miroslav Eisenhammer

Kronika černických skautů Foto: Miroslav Eisenhammer

Kronika černických skautů Foto: Miroslav Eisenhammer

Kronika černických skautů (přepis) Foto: Miroslav Eisenhammer

Kronika černických skautů Foto: Miroslav Eisenhammer

Autoři

Příběh dal dohromady Kamila Růžičková, březen - duben 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.