Skaut z Hlinska, za války člen ilegální odbojové organizace, zatčen 1941, zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Josefu Akrmanovi a jeho ženě Antonii rozené Podroužkové se 3. dubna 1916 v Hlinsku narodil syn Vladimír. V Hlinsku Vladimír absolvoval povinnou školní docházku a poté odešel studovat do Kolína na obchodní akademii. I nadále však zůstal činný v hlineckém Junáku jako člen družiny Racků v oddíle oldskautů. Od roku 1937 byl také pokladníkem Místního sdružení přátel Junáků – Skautů, které po technické stránce podporovalo činnost hlineckých skautů a skautek. Podle medailonku, který pořídil pravděpodobně některý z hlineckých skautů po druhé světové válce, se Vladimír na studiích seznámil s levicově orientovanými studenty a vstoupil do komunistické strany.

Po ukončení studia byl Vladimír Akrman krátce zaměstnán v Občanské záložně v Hlinsku. Následně se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako úředník v Ústředním svazu záložen. Od roku 1939 působil v ilegální Komunistické straně Československa a v Komunistickém svazu mládeže, v němž byl vedoucím úseku Praha vnitřní a spojkou mezi vrcholným technickým ústředím. Jeho činnost však neunikla pozornosti gestapa. V listopadu 1941 byl zatčen a umístěn ve vazební věznici v pražské Pankráci. Poté byl převezen do Malé pevnosti Terezín, kde byl vězněn do ledna 1942. Ještě před svým zatčením se stihl oženit s Evženií Mělnikovou, narozenou 18. února 1915 v uzbeckém Taškentu, který byl tehdy součástí Sovětského svazu. Svatba se uskutečnila 27. srpna 1941.

Z Terezína byl Vladimír Akrman transportován do koncentračního tábora Mauthausen, odkud poslal svým blízkým několik dopisů. Jeho život skončil předčasně 6. května 1942, kdy byl utlučen příslušníkem gestapa. Náčelnictvo Junáka udělilo Vladimírovi po válce zlatý stupeň Junáckého kříže „Za vlast 1939-1945“, který byl určen těm, kdo padli v boji nebo zahynuli ve vězení. Jeho manželka Evženie po válce přesídlila do Sovětského svazu.

Dochovalo se několik svědectví o Vladimírově charakteru. Jeho spolupracovník z ilegálního Komunistického svazu mládeže a spoluvězeň z Mauthausenu Václav Jindřich po válce ocenil jeho „soudružské chování i za zhoršených lágrových podmínek“. Ještě s větším uznáním se o něm rozepsal autor medailonku z prostředí hlineckého Junáka. „Choval se čestně, nezradil a úkoly, kterými byl pověřen, plnil svědomitě: Neznal uhnout z plnění povinností, které na sebe dobrovolně převzal. Skromný a dobrý kamarád, skutečný bratr ve skautské rodině a soudruh ve svazu mladých.“

Zdroje:

• Archivní dokumenty Národního archivu v Praze (řidičský průkaz Vladimíra Akrmana, žádost o vystavení průkazu k řízení motocyklu, výpis z rejstříku trestů, úředně-lékařské vysvědčení, žádost o potvrzení bydliště za účelem sňatku, úmrtní list, policejní přihláška Evženie Akrmanové, žádost o přiznání vdovských a sirotčích požitků, výměr Státního úřadu pro válečné poškozence v Praze, potvrzení od Václava Dostála a Václava Jindřicha, dopis velvyslanectví ČSR v Moskvě).

• Neznámý autor, VLADIMÍR AKRMAN (krátký medailonek s fotografií), nedatováno (Archiv skautského střediska v Hlinsku), rkp.

• ŠRÁMEK, Lubomír: Jak jsme v Hlinsku skautovali ve třicátých letech, Zlín 1983, rkp.

• VOLEJNÍK, Otakar a kol.: 85 let skautingu v Hlinsku, Hlinsko 2003.


Vyznamenání a ocenění

  • Zlatý stupeň Junáckého kříže „Za vlast 1939-1945“

    Zdroj: 

    Neznámý autor, VLADIMÍR AKRMAN (krátký medailonek s fotografií), nedatováno (Archiv skautského střediska v Hlinsku), rkp.


Skautský život

člen družiny Racků v oddíle oldskautů, pokladník Místního sdružení přátel Junáků – Skautů

Autoři

Příběh dal dohromady Vojtěch Homolka, březen - květen 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.