Nadějný advokát Miroslav Derka z Nového Jičína, kde spolu-založil 1. chlapecký oddíl. Dále působil ve Valašském Meziříčí. Zatčen gestapem, vyslýchán v Brně, následně přesunut do Mauthausenu a poté umírá v koncentračním táboře Dachau.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Miroslav Derka, hodný syn, skvělý student, příkladný skaut a člověk, který si vážil hodnot a byl věrný ideálům, kterých si musel vydobýt. Vlastenec a válečný hrdina. Tak bychom mohli ve zkratce charakterizovat celý jeho krátký život.

Narodil se v roce 1908, studoval Gymnázium Františka Palackého ve Valašském Meziříčí, v té době již skautoval, poté v Brně obhájil svou práci a stal se doktorem práv. Jeho otec mu dal volnou ruku v již započatém díle v Novém Jičíně, stal se vůdčí osobností zdejších Čechů. Odhodlaně bojoval proti nacismu a nesouhlasil s násilnou okupací.

Byl pevného charakteru, a proto neváhal a začal spolupracovat s ilegální skupinou ČIORA (Hurtík, Pilař a spol.), moc dobře věděl, co sliboval jako skaut: „ milovati vlast svou republiku Československou a sloužiti jí věrně v každé době…“ proto bylo teď jeho povinností bránit ji v době, kdy ztratila svobodu.

Asi po 28. září 1941 byla zrazena činnost této skupiny. Po postřelení Trlicově nastal zdánlivý klid v situaci, avšak 10. prosince 1941 byli zatčeni Fr. Mička, Jindřich Ryc a také Miroslav Derka, který již bydlel ve Valašském Meziříčí. Dne 22. prosince 1941 byli převezeni do Brna, Pod kaštany, odtud do Kounicových kolejí, to již na Pražském hradě vládl Reinhard Heydrich.

 Dne 4. února 1942 byli věznění transportováni do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde v dřevěných barácích, které byly obehnány ostnatými dráty s vysokým napětím, byli lidé příšerně vyhublí v pruhovaných hadrech, dřevácích, které nepříjemně klapaly, a jejich klap, klap, se mísilo s halasným křikem esesáků. Tam všichni vzpomínali na milé doma a hlavně věřili. Miroslav Derka měl zde vězeňské číslo 872 a byl odtud dne 8. 11. 1942 poslán transportem nemocných do koncentračního tábora Dachau. Do Dachau přijel 9. 11. a bylo mu zde přiděleno číslo 39043. O dva dny později náš hrdina na následky nemoci umřel ve věku 34 let.

Zdroje:

Chobot, Karel. Almanach obětí nacismu okresu Nový Jičín. Vydal Okresní úřad NJ, 1998. Vytiskla: Tiskárna Kleinwächter - Frýdek Místek.

http://www.pamatnik-terezin.cz/vyhledavani/mauthausen/detail.php?table=Mauthausen&col=id&value=774


Pamětní místa

Hrdinu Miroslava Derku si připomínáme hned na několika místech. Jsou jimi:

- Pamětní deska Obětem 2. světové války - Valašské Meziříčí, Sokolská ul., budova TJ Sokol

- Památník 2. světové války - Hrabyně, u  města Opava - 1938 PAMÁTNÍK BOJŮ ZA SVOBODU 1945

- Ulice Derkova Nový Jičín - po druhé světové válce dostala ulice dnešní název po právníkovi Miroslavu Derkovi, který v Novém Jičíně vykonával advokátní praxi. Dnes je ulice Derkova jednosměrnou spojovací ulicí k ulicím K nemocnici a Msgr. Šrámka. Jsou zde bytové domy, základní škola, v dolní části základní umělecká škola.

Zdroje: 

http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/3352-valasske-mezirici/Sokolsk%C3%A1/

http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/derkova-ulice-nesla-drive-nazev-i-20110504.html


Skautský život

zakládající člen 1. oddílu Nový Jičín a jeho vůdce

Po první světové válce byla v Novém Jičíně zřízena měšťanská škola, na kterou v roce 1919 přišel odborný učitel Josef Slavík. Tento chlapcům vyprávěl příběhy z cest a ze života v přírodě. Zasvěcoval je do tajů skautingu a slíbil, že na jaře roku 1920 založí oddíl. Josef Slavík v zimě těžce onemocněl a brzy poté zemřel.

V chlapcích však již myšlenka vlastního skautského oddílu rostla a sílila, po počátečních nezdarech s hledáním vedení a zakládajících členů, přijíždí do Nového Jičína skauti z Valašského Meziříčí, aby pomohli oddíl založit

První oddíl byl tedy založen 2. dubna roku 1922. Zakládajícími členy bylo dvanáct chlapců: Method Vlček, Alois Pavel, Vladimír Hort, Jan Kryl, Karel Kryl, Jan Křížan, Vladimír Karlovec, Alois Jeřábek a Eduard Hasal. Hasal byl zvolen vedoucím oddílu. Během léta do oddílu přistoupil ještě Oldřich Holas, Vojtěch Zuzaňák, Eduard Kubín a František Rusek. Při první této zakládající schůzce složili Josef Kryl a Miroslav Derka nováčkovskou zkoušku a slib.

Krátce v datech:

V dubnu 1923 se v důsledku velkého nárůstu členů oddíl rozdělil na dva. V roce 1924 novojičínští skauti na tábor nejeli a zimou činnost úplně ustala. Následovala čtyřletá pauza v novojičínském skautování. Za obnovení činnosti se považuje schůze konaná 20. 4. 1928 v šatně gymnázia. Při první vycházce na Petřkovskou hůrku se 1. oddíl setkal s hochy z Jičiny a začátkem května 1928 byla založena ’’Hlídka Jičina”. Stejného roku se 18 členů 1. oddílu zúčastnilo Svatojánských slavností na Pustevnách. Začátkem roku 1930 měl 1. oddíl pod vedením Jaroslava Hlaďa 27 členů. Tento rok byl tábor ve Velkých Karlovicích za velké nepřízně počasí. Velkou akcí roku 1931 bylo Slovanské jamboree, konané k příležitosti 20. výročí čsl. Skautingu v Praze. Roku 1933 se konalo světové Jamboree v Budapešti – Gödölö. Červen roku 1934 byl ve znamení dvou slavností. První se konala v Bludovicích a zúčastnilo se jí 38 skautů a skautek. Druhá slavnost se konala v Příboře a opět na ní byli skauti z Nového Jičína. V roce 1935 se po čtyřech letech konal další Sjezd slovanských skautů v Bělehradě ve dnech 6. a 7. září. S novým rokem 1936 začaly opět samostatně pracovat družiny. Z počátku roku dívčí oddíl zorganizoval již třetí ročník Maškarního bálu.

Za války novojičínští skauti nezaháleli, některým se podařilo dostat se přes hranice a zúčastnit se boje za svobodu Československa. Jedním z nich byl i npor. letectva Jaroslav Hlaďo. Skauti, kteří zůstali doma, byli většinou odvlečeni do koncentračních táborů, kde nelidské zacházení a mučení mnozí nepřežili. Mezi ně patřil i JUDr. Miroslav Derka, zakládající člen 1. chlapeckého oddílu a jeho vůdce.

Zdroje:

Vidlička, Petr. Z historie skautingu v okrese Nový Jičín, Bakalářská práce. Brno 2013.

Kelnar, Břetislav; Pecha, Jaroslav. 75 let skautingu v Novém Jičíně, vytiskla Dílna užité grafiky. Nový Jičín 1997.


Více o osobě Hrdiny

Miroslav Derka se narodil 9. 10. 1908 v Novém Jičíně, Františku a Bohumile Derkovým. Jeho otec byl významný novojičínský právník a představitel české inteligence v meziválečném období. Matka ženou v domácnosti. Rod Derkových pocházel z Morkovic u Kroměříže.

Studoval na Reálném Gymnáziu Františka Palackého ve Valašském Meziříčí, kde mu byl třídním učitelem Jan Rezek. Maturoval v roce 1927. Učitel Rezek na svou třídu a na Miroslava vzpomíná v Památníku Palackého Stát. Reál. Gymnázia z let 1871 - 1946 takto:

„Byla to třída, kterou jsem vedl jako třídní od primy do oktávy, na kterou jsem si zvykl, a kterou jsem měl rád. Bylo zajímavé stopovati vývoj valašských dívek a chlapců, v nichž dřímalo mnoho skrytého nadání, jež se podařilo postupně vykřesat a podnítit k rozvoji. Ve třídě bylo několik nadaných hochů a dívek. Maturovali úspěšně, třetina s vyznamenáním; a se slibnými nadějemi vstupovali jedni do úřadů neb praktického zaměstnání, druzí na vysoké školy. Věčná škoda mladých životů, nelítostné utracených. Hrůzy nacistických žalářů a koncentračních táborů zakusili 3 další členové třídy, z nichž se vrátili dva. Nevrátil se však nejlepší z nejlepších, dr. Miroslav Derka, ušlechtilý člověk, nadaný právník, jenž kráčeje po stopách svého otce, by se stal vůdcem Čechů v Novém Jičíně. Nacističtí utlačovatelé měli vědecky promyšlený plán odstranit naše nejschopnější lidi, aby pak lid zbavený vůdců mohli snáze ovládnouti. Utýrali i statného Miroslava. Mučitelé jej i ostatní vězně nutili přenášet těžké pytle s pískem až do úplného vyčerpání sil. Opětovné vysilování, bídné ubytování, zcela nedostačující strava, zápal plic a úmyslné zanedbání lékařské péče, zahubilo i velmi zdatného muže. Milý doktore Miroslave, nezemřel jsi celý: Tvá dceruška, až doroste, ponese tvé snahy a ideály dále, a bude s úctou a láskou vzpomínati na svého otce, vlastence a hrdinu.“

Miroslav Derka byl jedním z těch, kteří pokračovali ve studiu na vysoké škole. V roce 1932 tak úspěšně absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a byl mu udělen titul JUDr. Jeho otec se své advokátní praxe v Novém Jičíně vzdal v roce 1933 ve prospěch svého syna Miroslava. Ten po záboru Nového Jičína působil ve Valašském Meziříčí rovněž jako advokát až do svého zatčení gestapem.

Zdroje:

Sken Památníku Palackého Státního Reálného Gymnázia z let 1871 – 1946, str. 32-33. Scan pořídila Alžběta Zetková – učitelka dějepisu na tomtéž gymnáziu.

http://is.muni.cz/lide/absgo?obdobi=262;lang=cs;ROK=1932;PRI=De

https://galerieosobnosti.muzeumnj.cz/advokati-a-pravnici


Dokumentace

Vstupní registr vězňů, koncentrační tábor Dachau. (https://www.fold3.com/image/234718253)

Almanach obětí nacismu okresu Nový Jičín.

Naskenovaná dvojstránka z Almanachu obětí nacismu okresu Nový Jičín, která popisuje odbojovou činnost, do které byl zapojen i Miroslav Derka.

ZŠ Jubilejní v Novém Jičíně, současná podoba. Zde byl založen dne 2. dubna roku 1922 skautský 1. chlapecký oddíl. (Foto: Nela Franková)

Dnešní podoba Novojičínského gymnázia, v jehož šatně se dne 20. 4. 1928 konala schůze k znovuobnovení skautingu v NJ po čtyřleté pauze. (Foto: Nela Franková)

Pohled do současné Derkovy ulice, která nese název po hrdinovi Miroslavu Derkovi. Po levé straně ZUŠ. (Foto: Nela Franková)

Pamětní deska Obětem 2. světové války - Valašské Meziříčí, Sokolská ul., budova TJ Sokol. (www.vets.cz)

Autoři

Příběh dal dohromady Nela Franková - Vážka, únor 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.