Profesor na lékařské fakultě MU v Brně, významný skautský činovník. Za 2. světové války vedoucí buňky ve vysokoškolském odboji. Zatčen, žalářován gestapem a popraven zastřelením v koncentračním táboře Mauthausen.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Karel Hora. Již jeho jméno zní mohutně a nebojácně, v dobách nejtěžších byl opravdu pevný a nezlomný jako "HORA". 

"Kňourkova písnička : Horo, Horo, velký skaut jsi..., která se nesla velký stanem kolem táboráku na Lukově při reunionu lesních škol r. 1927, byla charakteristickou vyvrcholení jeho slávy a popularity. Horova osoba a velení, ač nijak hlasité, dovedly imponovat. V hlase trochu nosově tlumeném je klid a mluva volná a promyšlená. Ve skautském poznali jsme ho vždy podle širokého klobouku na úzké hlavě a štíhlé postavě ještě nápadněji se rýsující." 

Narodil se v Brně, kde rovněž studoval, jak střední školu, tak i vysokou - studoval na lékařské fakultě, kde se už od začátku studia zajímal o anatomii a v tomto oboru zůstal nejlepším - postupně dosahoval doktorátu, docentury a návrhu na profesuru, který se uskutečnil až po jeho smrti. Další univerzitní postup přerušily osudné události po březnu 1939. V rámci svého oboru se profesor Hora věnoval hlavně — v jeho době zcela novému odvětví — výzkumu vztahu tělesné výchovy k pohybovému ústrojí člověka a jejích účinků na rozvoj tohoto ústrojí. Byl významný činitel odbojového hnutí. 

Při ilegální činnosti si vedl rozvážně a nezradil své druhy ani při krutých výsleších — takového člověka mohli nacisté usmrtit, ale ne zlomit.

Zapojen do odbojové skupiny vysokoškolských pedagogů. Zatčen 4. října 1941 a vězněn v Kounicových kolejích spolu s profesorem M. Žváčkem z Místku. Byl v cele nad celou dr. Mezníka, bývalého zemského prezidenta, který byl v cele zastřelen. Hora byl stanným soudem v Brně odsouzen 13. ledna 1942 k trestu smrti pro přípravu velezrady, převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl rozsudek dne 7. 5. 1942 v 15:08 hodin vykonán a to zastřelením.  

Násilná smrt ho odvedla od díla v nejplodnějších letech života bylo mu 41 let, ale jeho památka nikdy nezahyne. 

Podání jeho charakteristiky se nachází v osobním spise Karla Hory, uloženém na osobním oddělení Rektorátu University J. E. Purkyně  a zní takto: 

„Odbojová činnost skupiny, pro kterou on pracoval, byla značně rozsáhlá, měla dvě vysílací stanice, jednu v Praze v ústavě choromyslných v Kateřinkách pro Londýn, druhou na Moravě pro spojení s Moskvou. Tato skupina se jmenovala M 39 - Nová cesta a v Praze ji vedl ing. Josef Friedl, čelný představitel PVVZ = Petiční výbor věrni zůstaneme. (Ing. Josef Friedl pracoval jako člen ve výboru Dělnické akademie a koordinoval spolupráci s organizacemi PVVZ na Moravě a ve Slezsku a současně vedl rozsáhlou zpravodajskou agendu. V zaměstnání Friedl s pomocí svých kolegů a svého švagra pro potřeby protiněmeckého odboje zhotovoval falešné doklady. Friedl se také podílel na tisku dokumentu "Za svobodu"). Při stanném právu byl nešťastnou náhodou zajištěn jeden člen skupiny, který si vedl podrobný deník o činnosti, a tím se část odbojové skupiny prozradila. Hora při vyšetřování si vedl udatně. Nikoho nezradil, ač byl spojkou značně vysoko postavenou." 

Zdroje:

Časopis Skaut - Junák ročník 22, číslo 6, strana 88. Vzpomínku na Karla Horu ("Kňourkova písnička...") napsal Kleinwächter - Nonni.

HALAS FRANTIŠEK X., Nacistická perzekuce na Brněnské univerzitě v letech 1939-1945 in Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity  C 25/26, 1978-1979, dostupné na webu:  https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/102588/C_Historica_25-1978-1_3.pdf?sequence=1.

"Hlas revoluce". 1977, číslo 26. (2. července 1977), strana 4.

Časopis Matice Moravské ročník CXVIII. 1999 číslo 2, strana 388.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Friedl


Pamětní místa

- Pamětní deska obětem nacistické okupace - Komenského náměstí 2 - Brno.

- Pamětní deska obětem druhé světové války - třída Kpt. Jaroše 14/03 - Brno.

- Kounicovy koleje v Brně - bronzová plastika Vlastenec od Jiřího Marka. Nad plastikou tabulka s nápisem: "Zde bojovali a umírali protifašističtí bojovníci za svobodu člověka 1939 - 1945". 

- Pamětní deska vědců a učitelů vysokých škol v Brně, umučených v koncentračním táboře Mauthausen v letech 1942–1945. Je umístěna v Památníku KT Mauthausen. 

Zdroje: 

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=876


Vyznamenání a ocenění

  • Roku 1931 bylo Jeho dílo odměněno cenou Vědecké nadace, založené profesorem E. Babákem, tuto cenu obdržel za práci: "Somatické změny podmíněné dlouhodobou hrou kopané."

    Ve stejném roce (1931) obdržel diplom a bronzovou medaili Ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v Praze za expozici ve zdravotnickém oddělení na Výstavě tělesné výchovy a sportu v Pardubicích.

    Rozhodnutím presidenta republiky ze dne 11. 4. 1946 byl MUDr. Karel Hora jmenován řádným profesorem in memoriam, v oboru normální anatomie s účinností od 1. 5. 1942.

    Náčelnictvem Junáka mu byl dne 28. 10. 1946 udělen Junácký kříž - za vlast 1939 - 1945, zlatý stupeň in memoriam.

    Zdroje: 

    Prof. MUDr. Karel Hora, sepsáno Jarmilou Horovou a Karlem Kučerou, podle dat z rodinného archivu a četných časopiseckých článků a jiných archivních dokumentů v Brně, červenec 1988, dokument poskytl SI.

    HALAS FRANTIŠEK X., Nacistická perzekuce na Brněnské univerzitě v letech 1939-1945 in Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity C 25/26, 1978-1979, dostupné na webu: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/102588/C_Historica_25-1978-1_3.pdf?sequence=1.


Skautský život

Brněnský skaut, spoluzakladatel a dlouholetý vůdce Moravské LŠ a vůdce brněnské Dvojky.

Začátky činnosti ve skautském hnutí :

Karel Hora si prošel skautskou výchovou již na gymnáziu, kde se skautingu věnoval suplující učitel tělocviku František Majda. Jako mladý junák začínal už v roce 1915, čili jako čtrnáctiletý.  Díky tomuto učiteli se skauting  v Brně a v rámci učebních osnov gymnázia těšil bohaté činnosti (např: až 32 vycházek v roce, hry a cvičení na hřišti v Lužánkách apod.). Již v oktávě A, v roce 1919 byl Karel Hora vůdcem 2. oddílu skautů a to až do roku 1920, kdy přebírá vedení 8. oddílu v Brně, který vedl až do roku 1924. Tyto oddíly byly součástí prvních oddílů organizovaných u B-P skautů, později u Svazu Junáků skautů RČS. Poté je jmenován zástupcem župního zpravodaje župy Brno, vede župní zpravodaj. 

Vůdcovská činnost:

K. Hora byl vynikajícím skautským vůdcem, zakladatelem družiny Mawadani - název podle indiánské legendy o „Nesmrtelném hlasu“. Jejími členy se stali Karel Hora, oba bratři Fanderlikové, Vladimír Josífek, Evžen Škarda, Josef Štefan, František Hanzelka a Karel Cvrček. Družina si vytkla za cíl pokračovat ve vlastním sebevzdělávání, udržovat v hnutí pravého skautského ducha, připravovat různé kurzy a přednášky pro lesní školy. Pořádali propagační akce, řešili výchovné otázky v lesních školách, stanovili obecné principy vedení skautských družin a oddílů. Hojně přispívali do skautských časopisů. K. Hora 2. brněnský oddíl vedl do května 1921, kdy jej předal Ferdinandu Stopkovi. Významnými členy Dvojky byli od září 1919 Milota a Velen Fanderlikovi až do října 1926, kdy začali působit ve 3. brněnském oddílu. 

Hora a Lesní školy - Moravská a Ústřední:

V červenci roku 1923 se konala první československá lesní škola a to v Jemčinské oboře u Jindřichova Hradce, vedl ji Frank Elstner a absolvoval ji také mj. i Karel Hora (spolu s Josefem Štefanem a Josefem Nebeským) jako jeden z prvních brněnských skautů. O rok později již tento činorodý a náruživý skaut vedl první Moravskou lesní školu u Medlovského rybníku u Nového Města n./Mor. Vedl ji spolu s místo-náčelníkem Svazu junáků  skautů RČS pro Moravu a Slezsko, Josefem Nebeským. Během roku 1925 Karel Hora shromažďil skupinu schopných a nadšených pracovníků, kteří se následně měli stát instruktory lesních škol. 

V letech následujících (1926 - 1928) byl Hora pověřen Náčelnictvem  Svazu organizováním Ústředních lesních škol a také proto, že pro zemské lesní školy chyběli vůdci i instruktoři. Pustil se spolu se svými bratry spolupracovníky - bratři Fanderlikové, Josef Štefan, a Evžen Škarda, do díla - vytvořili nový model ÚLŠ (odlišný od anglického Gillwelu, a hlavně takový, který lépe vyhovoval našim poměrům). ÚLŠ byla po celé 3 roky jedinou skautskou lesní školou pro výchovu vůdců v celé republice. První takovouto lesní školou byla v roce 1926 v Lukově u Holešova a vedl ji Karel Hora. Po roce ji vedl opět K. Hora i na stejném místě. 

Hora pověřil ještě v roce 1927 V. Fanderlika vedením lesního kursu u vodní nádrže Dářko. Vybral jej jako nejschopnějšího instruktora – Velen byl mladší než frekventanti. V roce 1928 již ÚLŠ, také organizovanou instruktory MLŠ, vedl Velen sám. Opět si připomeňme jeho věk – v tomto roce mu bylo pouhých 21 let, kdy měl hlavní zodpovědnost za formaci instruktorů lesních škol, kteří zase formovali skautské vůdce. Štafeta byla předána, a to i proto, že se Hora více věnuje své odborné vědecké práci. 

Práce Karla Hory v ÚLŠ vyvrcholila sestavením Organizačního řádu lesních škol, který byl schválen Náčelnictvem Svazu 26. 6. 1928. Na valném sjezdu Svazu 26.2.1928 bratr náčelník prof A.B. Svojsík poděkoval bratru Karlu Horovi za práci v ÚLŠ. V březnu 1930 byl jmenován zástupcem zpravodaje lesních škol a o rok později v březnu 1931 zpravodajem Náčelnictva pro lesní školy.

V letech 1925 - 1928 byl činný v redakci časopisu VŠEM, který nejprve vydával 20. klub OS ve Slezské Ostravě. Od roku 1927 jej vede sám v Brně.

Připravil a vedl zemský sjezd skautů 28. 6. - 2. 7. 1928.

Zdroje:

http://www.dvojkabrno.cz/historie

http://skautibrno.cz/prof-mudr-karel-hora-2/

Prof. MUDr. Karel Hora, sepsáno Jarmilou Horovou a Karlem Kučerou, podle dat z rodinného archivu a četných časopiseckých článků a jiných archivních dokumentů v Brně, červenec 1988, dokument poskytl SI.

http://www.skautskyinstitut.cz/wp-content/uploads/2013/12/Skaut_Velen_Fanderlik1.pdf


Více o osobě Hrdiny

Osobní život 

Karel Hora se narodil 7. 6. 1901 v Brně jako prvorozený syn manželů Horových tedy lékaři Františku Horovi a  jeho ženě Natálii, rozené Sedláčkové, která byla v domácnosti. Jeho sourozenci byli bratr František a tři sestry Natálie, Jarmila a Vladimíra. Roku 1929 se MUDr. Hora oženil s klavírní virtuoskou Olgou Berkovou, dcerou profesora MUDr. Františka Berky, přednosty ústavu soudního lékařství LF MU. Kvůli srdeční nemoci ženy bylo toto manželství bezdětné.

Léta studií

Pět tříd obecné školy navštěvoval v Městské škole na Náměstí 28. října v Brně. Dále chodil v letech 1912 - 1920 na I. české gymnázium dnes na ulici Kap. Jaroše. Tady v roce 1920 maturoval s vyznamenáním, od tohoto roku začíná studovat Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde dne 15. 12 1928 promoval. Již za svých studií se na této univerzitě stal demonstrátorem v Anatomickém ústavu, do konce studií dosáhl ještě na zástupce asistenta a nakonec se stal asistentem sám.

Práce

Čtyři roky po promoci zůstal v Anatomickém ústavu jako asistent. Potom mu byla udělena docentura pro obor normální anatomie, a začátkem roku 1939 se stal přednostou Anatomického ústavu až do uzavření vysokých škol nacistickými okupanty. Od tohoto roku byl ředitelem Ošetřovatelské školy v Brně. Ve vědecké činnosti se zabýval nejvíce vlivem tělesné výchovy na pohybovou soustavu. Jeho studijní cesty po Evropě byly rovněž zaměřeny tímto směrem. Byl členem Biologické společnosti v Brně a členem Asociace anatomistů a rovněž Čsl. biotypologické společnosti ve Zlíně. Spolu s O. Völkerem vydal v roce 1936 a 1939 větší odbornou práci "Anatomie člověka" I. a II. díl.  Po tomto počinu následovala bohatá přednášková a publikační činnost (36 odborných prací v časopisech + mnohé články v denním tisku).

Následkem angažovanosti v odbojové práci jako vedoucí buňky, byl zatčen, vězněn v Kounicových kolejích a následně byl odeslán s transportem do Mauthausenu kde byl dne 7. 5. 1942 ve věku 41 let zastřelen.

Zdroj:

Prof. MUDr. Karel Hora, sepsáno Jarmilou Horovou a Karlem Kučerou, podle dat z rodinného archivu a četných časopiseckých článků a jiných archivních dokumentů v Brně, červenec 1988, dokument poskytl SI.


Dokumentace

Kounicovy koleje, pohled zepředu. (Foto: Nela Franková).

Kounicovy koleje, pohled na popraviště, kde je bronzová plastika Vlastenec od Jiřího Marka. Nad plastikou tabulka s nápisem: "Zde bojovali a umírali protifašističtí bojovníci za svobodu člověka 1939 - 1945". Nad tabulkou malba sv. Václava... (Foto: Nela Franková).

Pamětní deska obětem nacistické okupace na Komenského náměstí 2, ve vstupní hale Lékařské fakulty Masarykovy university v Brně. Karel Hora uveden jako druhý shora. (Foto: Nela Franková).

Pamětní deska obětem druhé světové války na ulici: třída Kpt. Jaroše 14/03, v prvním poschodí zdejšího gymnázia. Karel Hora uveden jako sedmý shora. (Foto: Nela Franková).

Portrét Karla Hory. (Archiv Junáka, Skautský institut)

MUDr. Karel Hora, kresba z roku 1930. (Archiv Junáka, Skautský institut)

Karel Hora (foto LF MU - http://www.med.muni.cz/anatomie/index.php?id=615 )

bt. Karel Hora vpravo, aneb ze života brněnských skautů... (Zdroj: Skaut Junák ročník 22, číslo 6. zabývající se vzpomínkou na 20 let od založení Brněnského skautingu).

Autoři

Příběh dal dohromady Nela Franková - Vážka, únor - březen 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.