Vohryzek Otto

Otto Vohryzek byl hlinecký skaut. Kvůli svému židovskému původu byl v roce 1942 poslán do Terezína a později byl umučen v Osvětimi z důvodu rasové nenávisti.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Otto Vohryzek se narodil v Hlinsku 17. září 1912 jako prvorozený syn Rudolfa Vohryzka a jeho ženy Bedřišky rozené Lamplové. O tři roky později přišla na svět Ottova sestra Elsa a roku 1919 bratr Jindřich. Jejich otec pocházel ze Záboří u Proseče a v mládí vypomáhal rodičům v obchodě se smíšeným zbožím v nedalekém Jarošově. Ve stejném roce, kdy se narodil Otto, zakoupili jeho rodiče dům v Hlinsku v dnešní Havlíčkově ulici č. p. 639 (naproti budově židovské synagogy, v níž dnes sídlí městské muzeum). Otec Rudolf provozoval vlastní živnost v hlinecké čtvrti zvané Betlém. Obchodoval s kůžemi a později také s peřím, starým železem a odpadky. V roce 1941 svůj obchod prodal. „Vohryzkovi byli naši známí, velmi dobří a poctiví hlinečtí židé,“ charakterizoval rodinu Ing. Jaroslav Žežulka v dopise z roku 1981.

Otto absolvoval pět tříd obecné školy, tři třídy reálky a dva ročníky živnostenské pokračovací školy. Z jeho kmenového listu z roku 1934 lze dále vyčíst, že měl tmavé vlasy a obočí, černé oči, ohnutý nos, souměrná ústa, kulatou bradu a kulatý obličej. Byl vysoký 178 cm. Vykonával povolání obchodního příručího v textilním odvětví. Věnoval se amatérskému fotografování a byl způsobilý k řízení osobního automobilu. Dne 17. března 1934 byl odveden na dva roky vojenské služby, 1. října téhož roku byl vtělen k 331. dělostřeleckému pluku a 1. srpna 1935 byl povýšen na svobodníka. V září 1936 byl propuštěn z činné vojenské služby a přeložen do zálohy. Na podzim roku 1938 byl v rámci všeobecné mobilizace tři týdny opět povolán do armády. Ottovi velitelé jej charakterizovali jako vážného člověka citlivé povahy. Oceňovali jeho pracovitost, svědomitost a velmi dobrou paměť. Byl podle nich poněkud neohrabaný, ale velmi snaživý a ukázněný.

Stejně jako jeho mladší bratr se Otto v mládí nadchnul pro skauting. Byl činovníkem oddílu hlineckých oldskautů, podílel se tedy na vedení skupiny odrostlých skautů.

Krátce žil Otto se svým bratrem Jindřichem v Praze na adrese Dlouhá č. p. 41. Jejich pobyt v centru Prahy je doložen k 22. 7. 1940 v potvrzení Okresního úřadu Chrudim pro Policejní ředitelství v Praze. V následujícím období se začala stupňovat perzekuce židovských obyvatel protektorátu Čechy a Morava, která je měla připravit o jejich práva i majetek. Otto byl 20. října 1941 propuštěn z hlinecké kožešnické firmy LUKÁŠ, v níž byl zaměstnán patrně od roku 1938. Informace o jeho propuštění se zřejmě nedostala na Úřad práce v Pardubicích, protože ještě v únoru následujícího roku tento úřad zaslal majiteli firmy Stanislavu Lukášovi písemnou výzvu, aby Ottu kvůli jeho židovskému vyznání okamžitě propustil.

Koncem dubna roku 1942 byl Otto Vohryzek nuceně nasazen na výkopové práce pro Luftwaffe v Sobíňově, kam byl jeho bratr Jindřich poslán již v lednu. V druhé polovině července téhož roku pak byl poslán do Moravské Ostravy, kde vykonával náročnou hornickou práci.

Posledním oficiálním místem pobytu před deportací do Terezína byla pro Ottu Trhová Kamenice, kam se za války uchýlil se svými rodiči i oběma sourozenci. 3. prosince 1942 byl společně se svými rodiči a bratrem převezen do Pardubic (sestra Elsa byla do Terezína poslána již dříve). Odtud byl po dvou dnech čekání společně s dalšími Židy z okresů Chrudim, Hlinsko a Skuteč deportován transportem Cf do koncentračního tábora v Terezíně. Transportem Dm byl pak 6. září 1943 poslán do Osvětimi společně s dalšími 2 450 osobami. Přežilo jich jen 11. Otto zahynul.

Zdroje:

• Archivní dokumenty Městského muzea v Hlinsku (korespondence mezi Jaroslavem Žežulkou a Jaromírem Trojanem z roku 1981).

• Archivní dokumenty Státního okresního archivu Chrudim (potvrzení Okresního úřadu Chrudim pro Policejní ředitelství v Praze z roku 1940, řidičský průkaz Otto Vohryzka, výuční list a živnostenské listy Rudolfa Vohryzka).

• Archivní dokumenty Vojenského historického ústavu Bratislava (kmenový list a osobní záznam Otty Vohryzka).

• Archivní dokumenty Židovského muzea v Praze (písemnosti vydané a přijaté úřady práce a v období protektorátu Čechy a Morava).

• BUCANOVÁ, Magdalena: K historii Židů v Trhové Kamenici. Diplomová práce, Brno 2012.

• Holocaust.cz: Databáze obětí / Jindřich Wohryzek. Dostupné na: http://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/135235-jindrich-wohryzek/

• PROCHÁZKA, Filip: Trhovokamenický památník. Web věnovaný nejen památníku trhovokamenickým obětem Holocaustu a příslušníkům Royal Air Force, který byl odhalen 2. 9. 2012. Dostupné na: http://www.trhovokamenickypamatnik.cz/

• VOLEJNÍK, Otakar a kol.: 85 let skautingu v Hlinsku, Hlinsko 2003.

---

Skautský život

činovník Junáka, vedoucí oddílu oldskautů v Hlinsku v Čechách

---

Dokumentace

Autoři

Příběh dal dohromady Vojtěch Homolka , jmenovitě:
Poděkování za cenné informace a podklady náleží Alžbětě Langové ze Státního okresního archivu Chrudim a badateli Filipu Procházkovi

březen - květen 2017