Bada František

Poručík a skaut František Bada jako severočeský hraničář bojoval jako důstojník a velitel odloučení jednotky v září 1938 několik dní v obklíčení proti silnějšímu nepříteli- sudetoněmeckým teroristům v Rumburském výběžku. Slova skautského slibu : Milovati vlast svou, Republiku Československou a sloužiti ji věrně v každé době" naplnil také svou pozdější účastí v řadách protiněmeckého II. odboje ve Mšeně. V roce 1942 zatčen gestapem a umučen v německém koncentračním táboře Osvětim neznámo kdy.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

František Bada se narodil 18. srpna 1914 v Ústí nad Labem, kde bydlel u své matky v Masarykově ulici č. 66. Skautoval ve 3. oddíle, založený v roce 1937 ústeckým úředníkem Josefem Jirouškem. Prostředí české hraničářské a vlastenecké menšiny ho silně ovlivnilo a tak po absolvování osmiletého reálného gymnázia (1925-33) s vyučovací řečí českou nastoupil na vojenskou základní službu u 42. pěšího pluku. V roce 1935 povýšen na podporučíka a po vystudování pěchotního učiliště v Milovicích zůstává dál v armádě, konkrétně v řadách III. praporu 42. pluku, dislokovaného v Rumburku.

Do boje!

Skautské ideály a zkušenosti nabité v řadách junáckého oddílu naplno uplatnil během zářijové mobilizace v roce 1938. Když 12. 9. 1938 dochází v čs. pohraničí k povstání tzv. sudetských Němců a vzniku hrozby útoku Německa je 23.9. večer vyhlášena všeobecná mobilizace. Hned 24.9. v 07.00 vyráží poručík Bada - v té době ve funkci zástupce velitele roty a pomocníka zpravodajského důstojníka praporu- v čele pouhých čtyř mužů vyzbrojených jedním LK a 20 železničáři v rámci železničních vojenských pluhů 151 a 152 do mezitím Němci obsazeného předpolí hlavního obranného pásma na Jedlové, do vyklizeného Rumburského výběžku. Rozkaz: ničení kolejnic mezi Krásnou Lípou a Rumburkem před očekávaným nájezdem německého obrněného vlaku. Po splnění rozkazu, destrukci trati, bratr poručík Bada ještě u strážního domku 410 u kóty 512 zachránil skupinu českých uprchlíků z okolních vesnic, kteří utíkali před sudetoněmeckým terorem. U zastávky Zahrada je jeho jednotka přepadena přesilou silného oddílu sudetoněmeckých vzbouřenců, ale Bada ji se svými muži odrazí a bez problému zničí trať až do Krásné Lípy. Po návratu ale zjistí, že družstvo čs. ženistů, střežících mostek asi 300 metrů severně od nádraží Chřibská - Rybniště, tento vyhodilo do vzduchu po té, co bylo jím předtím odraženou tlupou přepadeno.

V obklíčení sudetských teroristů

František bada ale neztrácí hlavu: sám tajně proniká do Jedlové, odkud drážním telefonem přivolává posily. Spolu s několika ženisty z ustoupeného družstva pak zaujme kruhovou obranu kolem vagonů s neozbrojenými českými vyhnanci. V noci na 25.9. sice Němci lokomotivu s pluhy tajně odvezou do Krásné Lípy, ale když ráno dorazí ke zničenému mostku čs. obrněný vlak a jeho posáda se pustí do oprav, vyrazí Bada v čele svých mužů nejprve do vzbouřenecké Chřibské, kde provedl několik razií a domovních prohlídek a zachránil na tamním úřadě 30000 Kč patřících německým sociálním demokratům (v dnešní měně přes 5 milionů). Zatkl také adjunkta Hájka, který svou zradou sudetským Němcům umožnil odtažení vojenských pluhů do Chřibské. Nakonec v čele svých vojáků pronikl až na tamní depo a do Krásné Lípy, znovu získal lokomotivu a pluhy a spolu s obrněným vlakem se po třech dnech bojů v obklíčení Němců vrátil 27.9. do České Lípy, kde byl slavnostně uvítán.

Nikdy se nevzdáme!

Po Mnichovském diktátu Bada působí u okupační německé armády jako styčný důstojník. Jeho pluk se přesune do Terezína a jeho rodina, která musela z Ústí prchat před mstou tamních sudetských Němců, se přestěhuje do Mšena u Mělníka.

Ani po okupaci Československa Německem 15. března 1939 ale bratr Bada nezapomíná na slova skautské přísahy: Milovati vlast svou, Republiku Československou a sloužiti ji věrně v každé době. Když je demobilizován ze zrušené čs. armády, dostává místo úředníka ve Mšeně, které se po okupaci našeho pohraničí stává pohraničním městem mezi Německem a tzv. Protektorátem Čechy a Morava. Fratišek Bada vstupuje do řad II. domácího odboje. Spolupracuje se svými známými bývalými důstojníky, členy Sokola a příslušníky finanční stráže z Brtníků Josefem Brožem a Václavem Váchou. Podaří se mu zoravodajsky pracovat proti Německu až do roku 1942, přečká i I. stanné právo, vyhlášené v říjnu 1941 šéfem německé okupační správy Heydrichem. Pak je ale jeho činnost prozrazena; na jaře 1942 Badu zatýká gestapo. Je odsouzen německým soudem a odeslán s poznámkou "Návrat nežádoucí" do německého vyhlazovacího koncentrčního tábora Osvětim. V blíže neurčené době je zde skaut, hrdina, vlastenec a důstojník československé armády František Bada umučen.

Zdroje: 

Osobní spis por. pěch. Františka Bady, in- VHA Praha Ruzyně

Ota Holub: Trumfy komisaře Geisslera, Severočeské nakladatelství 1987

Jindřich Marek: Historie Lužických hor: Důstojníci rumburské posádky v roce 1938, In- www.luzicke-hory.cz

Informace Pavel Šlégr Ústí nad Labem

---

Pamětní místa

Vlast na tohoto svého hrdinného syna zapomněla.

---

Skautský život

Člen 3. odd. Junáka Ústí n. L.

František Bada sice vzhledem k tomu, že už od svých 19 let sloužil v armádě a navíc mimo své bydliště, stačil zažít ve svém 3. oddíle - založeném v roce 1927 úředníkem v Ústí nad Labem Josefem Jirouškem - toliko skautská, částečně i roverská léta.

Je však nepochybné, a ukázalo se to později i v jeho vojenských kvalifikačních listinách a osobním spise, že právě tato léta a schopnosti získané pod junáckou vlajkou positivně formovali jeho občanskou i lidskou osobnost.

Zdroje: In- Osobní spis por. pěch. Františka Bady- VHA Praha

informace Pavla Šlégra z Ústí nad Labem

---

Více o osobě Hrdiny

František Bada  bydlel se svou matkou Marií v Masarykově ulici č. 66 v Ústí nad Labem, kde také po absolvování 4 leté měšťanské školy vystudoval osmileté reálné gymnázium s vyučovacím jazykem češtinou a prospěchem dobrým. Stejně tak- tedy dobře- byl klasifikován ve Škole pro důstojníky v záloze a na Pěchotním učilišti.

Zdroj: Osobní spis por. pěchoty Františka Bady, VHA Praha.

---

Dokumentace

Autoři

Příběh dal dohromady Petr Blahuš- PAF, únor- duben 2017