Skaut ze Znojma. Do odboje se zapojil v době Slovenského národního povstání a poté se přidal k I. partyzánskému oddílu Jana Žižky z Trocnova. V únoru 1945 se snažil získat zpět vysílačku zabavenou německou hlídkou, byl však prozrazen a svůj život ukončil vlastním granátem.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Ctibor Čermák se narodil 6. května 1926 ve Znojmě jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho otec Jindřich byl krejčovský mistr, jeho matka se jmenovala Hedvika. Do skautu vstoupil Ctibor roku 1934.

Znojmo se nacházelo v pohraniční oblasti a proto bylo po Mnichovské dohodě roku 1938 přičleněno k Německé říši a české školy byly zavřeny. Ctiborovi bylo tehdy 12 let. Pro žáky z okolních vesnic se nakonec podařilo domluvit školu v Hlubokých Mašůvkách. Ctibor tedy následující tři roky docházel přes 9 km do školy, a to přes protektorátní hraniční přechod u Přímětic.

V roce 1941 v 15 letech nastoupil do učiliště Baťových závodů ve Zlíně do obuvnické dílny. Po vypuknutí Slovenského národního povstání se 9. září 1944 písemně rozloučil s rodinou slovy: "Přišla má chvíle, kostky jsou vrženy, jdu bojovat." U Makova sám překročil protektorátní hranici, připojil se ke Slovenskému národnímu povstání a přijal krycí jméno Boris.

Po potlačení SNP se stal členem 1. partyzánského oddílu Jana Žižky z Trocnova, vedeného Jánem Ušiakem a D. B. Murzinem. Byl zařazen do skupiny Ivana Petroviče Stěpanova a přesunuli se ze Slovenska do Beskyd, kde podnikali různé odbojové akce proti fašistickému režimu.

Dne 20. až 21. února 1945 shazovalo letadlo ruské armády, naváděné signálními ohni, partyzánům nové zbraně a vysílačky. Jedna z osmi vysílaček však byla silným větrem zanesena až k obci Kateřinice. Vysílačka byla následně zabavena již upozorněnou německou hlídkou, která ji odnesla na obecní úřad. O zabavené vysílačce se dozvěděl také oddíl I. P. Stěpanova a úkol získat vysílačku zpět připadl Borisovi.

21. února v 10 hodin dopoledne dojel Boris na kole na obecní úřad v Kateřinicích, tak jak bylo domluveno s tajemníkem. Tajemník však prohlásil, že vysílačka u něj sice byla, ale již ji přepravili do Ratiboře. Boris neprohlédl léčku a opět nasedl na kolo, aby vysílačku získal.

Německá hlídka v Ratiboři však již byla informována, že jejich směrem míří partyzán, a zajistila přístupovou cestu. Ctibor zareagoval rychle a zastřelil německého poddůstojníka J. Wielanda, aniž by vytáhl pistoli z kapsy. Německé vojáky sice střelba zaskočila, ale ne na dlouho. Ctibor se snažil utéct, ale při útěku byl zasažen do nohy. Zranění mu znemožnilo útěk a Ctibor věděl, že se k němu Němci za chvíli dostanou. S odhodláním neporušit partyzánskou přísahu a s vědomím, že se nesmí dostat živý do rukou Němců, odjistil granát, kterým ukončil svůj život.

Ctiborovo tělo bylo zakopáno u obce Ratiboř a na jeho hrobě se přes noc navzdory trvajícímu nebezpečí objevily svíčky. Později byly jeho ostatky převezeny a dne 5. února 1946 pohřbeny na místním hřbitově. In memoriam byl Ctiboru udělen Československý válečný kříž 1939 v Praze 2. října 1949.

Zdroje:

Článek „Ctibor Boris Čermák“ v Ratibořském zpravodaji z jara 2017, který zpracoval Ondřej Haša.

Památník "Nezapomeneme..." od prof. Jos. Šabackého z roku 1947.

Osobní spis Ctibora Čermáka z Vojenského historického archivu.

Pamětní místa

Hrob na hřbitově v Ratiboři ze dne 5. února 1946.

Pomník u Ratiboře z roku 1970 na místě úmrtí.

Pamětní deska z roku 1959 na škole v Hlubokých Mašůvkách.

Pamětní deska obětem 2. světové války ve vestibulu budovy obecního úřadu Ratiboř.

Jeho jméno nese ulice Čermákova ve Znojmě.

Vyznamenání a ocenění

  • Československý válečný kříž 1939 v Praze dne 2. října 1949

Skautský život

Znojemské vlče

Do skautu Ctibor vstoupil roku 1934.

Jeho první tábor byl roku 1934 u Nového rybníka u Olbramkostela.

Na jeho původní oddíl navazuje činnost 14. kmene O. S. - oddílu znojemských oldskautů. Každoročně 8. května pořádají pietní akt na Novém Hrádku, kde si připomínají osm svých členů padlých za 2. světové války. Na jejich památku byla roku 1947 na Novém Hrádku umístěna pamětní deska a ve stejném roce byl vydán památník "Nezapomeneme", který přibližuje jednotlivé osudy. (http://www.znojmo.skauting.cz/os-14/; https://www.novy-hradek.eu/cs/zpravy/10730-vzpominka-na-znojemske-skauty)

Více o osobě Hrdiny

Jeho otec Jindřich Čermák se narodil 28. 7. 1889. Manželka se jmenovala Hedvika a kromě Ctibora měli tři starší děti - nejstarší syn Miroslav a mladší dcera Vlasta a Hedvika. Bydleli ve Witlakově ulici ve Znojmě (dnes Coufalova). Ctiborův bratr Miroslav žil od roku 1941 se svou ženou Helenou Benešovou v Brně. Ctiborovi rodiče se ze Znojma odstěhovali roku 1946 do České Vsi v okrese Šumperk. Roku 1964 si Jindřich Čermák zažádal o Osvědčení, že se Ctibor účastnil národního odboje za osvobození, které bylo uznáno.

Dokumentace

Ctibor "Boris" Čermák

Hrob Ctibora Čermáka na ratibořském hřbitově. Pohřben zde byl až 5. února 1946, rok po smrti. Nápis: "V boji proti germánskému nepříteli padl 21. II. 1945, na Zbrankovém kopci partizán Boris vl. jm. Ctibor Čermák *6. V. 1926. Čest jeho památce!" (foto Petr Vacek - http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-vsetin/ratibor-_vs.html)

Nápis: "Tuto školu navštěvoval v době okupace Ctibor Čermák, hrdina odboje čsl. partyzánů. Čest jeho památce." (zdroj: http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-znojmo/hluboke-masuvky.html)

Pamětní deska obětem 2. světové války ve vestibulu budovy obecního úřadu Ratiboř. (zdroj: http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-vsetin/ratibor-_vs.html)

Pomník u Ratiboře - fotografie ze slavnostního odhalení pomníku roku 1970. Nápis na pomníku: "Zde padl partyzán Boris Ctibor Čermák dne 20. 2. 1945. Nezapomeneme." (http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-vsetin/ratibor-_vs.html)

Pomník u Ratiboře z roku 1970 na místě úmrtí Ctibora Čermáka. (foto P. Drábek - Dazul)

Pamětní deska z roku 1947 na nádvoří Nového hrádku u Lukova na památku osmi skautů 14. kmene O. S. padlých za druhé světové války. (https://www.novy-hradek.eu/cs/zpravy/10730-vzpominka-na-znojemske-skauty)

Pietní akt 8. května 2016 u pamětní desky na Novém Hrádku (https://www.novy-hradek.eu/cs/zpravy/10730-vzpominka-na-znojemske-skauty)

Historická fotografie z roku 1968 z Nového Hrádku, který byl v té době krátce přístupný také pro veřejnost. (https://www.novy-hradek.eu/cs/zpravy/10730-vzpominka-na-znojemske-skauty)

Úryvek z památníku "Nezapomeneme...", který byl napsaný r. 1947 prof. Jos. Šabackým na památku osmi skautů 14. kmene O. S. padlých za druhé světové války. (Archiv Junáka, Skautský institut)

Druhá část úryvku z památníku "Nezapomeneme...". (Archiv Junáka, Skautský institut)

Poslední část úryvku z památníku "Nezapomeneme...". (Archiv Junáka, Skautský institut)

Ctibor na prvním skautském táboře v roce 1934 u Nového rybníka u Olbramkostela. (archiv Zdeněk Adámek)

Lukostřelba na táboře u Jazovic. (archiv Zdeněk Adámek)

Tábor na Vranovské přehradě u Jazovic. (archiv Zdeněk Adámek)

Rodina Ctibora Čermáka u jeho pomníčku. (archiv Zdeněk Adámek)

Autoři

Příběh dal dohromady Aneta Vozdová , jmenovitě:
Za pomoc děkujeme P. Drábkovi a O. Hašovi.

duben 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.