Učitel a skautský činovník. Zatčen pro odbojovou činnost 4. 4. 1940. Prošel řadou koncentračních táborů, zemřel na stavbě tunelu v továrně Dora v Harzském pohoří.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Po okupaci roku 1939 se Rudolf Forman jako záložní důstojník zapojil do odbojové činnosti v organizaci Obrana národa, kde působil jako zpravodajec pod plukovníkem Bursíkem. Dne 4. dubna 1940 byl odveden přímo ze školy kolínským gestapem. Ve vězení věděl, že se z něj už nedostane, protože měl špatný profil: veřejný, pracovník, Benešovec, skaut, socialista, Český bratr. Nikoho při výslechu neprozradil, vinu bral na sebe a odevzdaně nesl svůj úděl.

Následně byl převezen do České Lípy, kde pracoval ve vagónce. Pak na Pankrác a následně do Zhořelce u Budyšína, kde byl deset měsíců v samovazbě. Ve vězení byl vzorem a oporou pro spoluvězně, jednomu se snažil rozmluvit sebevraždu, jinému hladovému vězni dal kousek svého chleba. Aby se udržel v duševní kondici, psal povídky a básně pro ilegální časopis Echo a četl Kralickou Bibli.

Z Budyšína byl převezen do Ulmu, kde osm měsíců pracoval v krejčovské dílně. Tou dobrou byla zatčena i jeho manželka. Po tříletém věznění se konečně konal soud, kde se dobře hájil. Prokázal pouze, že o věci věděl a neoznámil ji úřadům. Dostal dva a půl roku, propuštěn ale nebyl. Byl poslán do Terezína, odtud do Osvětimi a následně do Buchenwaldu. Dostal se až na těžké práce v Doře v Harzském pohoří, kde pracoval na stavbě tunelu. Byl už velice vyčerpaný a oslabený. Zemřel na skvrnitý tyfus ve věku padesát čtyři let.

Rudolf Forman byl po smrti jmenován Ministerstvem školství a národní osvěty profesorem in memoriam. Byla po něm pojmenována nová ozdravovna ve Zbýšově, na jejímž vzniku se Forman před okupací podílel.

Jeden spoluvězeň na Rudolfa Formana vzpomínal takto: „Vyřiďte Čáslavským, že Rudolf Forman patřil k nejstatečnějším lidem našeho národa. Jeho činnost ilegální i jeho činnost mezi kamarády ve všech koncentračních táborech je taková, že si zaslouží, aby byl dáván za vzor. Byl čistý svým životem, miloval národ, posiloval slabé a pomáhal, kde mohl. Bude žít v našich vzpomínkách a bude nám chybět, kdykoli si vzpomeneme, že se nevrátil ke svým synům, ke své práci, k veřejné činnosti. Takových lidí by dnes národ potřeboval.“

Zdroje:

DOČEKAL, Pavel. Husův azyl v Čáslavi 1915-1952 [online]. Hradec Králové, 2016 [cit. 2016-09-23]. Bachelor's thesis. University of Hradec Králové, Faculty of Arts. Thesis supervisor doc. PhDr. Marta Kohárová, CSc.

Čerpal jsem především z časopisu Podoubraví a sborového časopisu Buď světlo!

Fotografie pochází z rodinného archivu Blahoslavy, vnučky R. Formana.

Pamětní místa

Pamětní deska se nachází v budově čáslavské Diakonie, kde R. Forman původně vyučoval.

Svědectví o událostech

Vyznamenání a ocenění

  • Po smrti byl jmenován Ministerstvem školství a národní osvěty profesorem in memoriam.

Skautský život

zástupce oblastního velitele v Čáslavi

Již roku 1914 byl ve Vodrantech uspořádán skautský den. Skauti dlouho neměli svou klubovnu. Jen díky Rudolfu Formanovi se mohli scházet v učitelském ústavu. Z učitelského ústavu pocházelo i několik členů, později vedoucích, například Bohumil Pospíšil. První klubovnu skautům pronajal evangelický sbor roku 1929 za 50 Kč ročně. Jednalo se o baštu za evangelickým kostelem. Podle kresby Antonína Pospíšila se jednalo o menší baštu, která se nachází mezi bývalou klubovnou vodáků a kavárnou na zahradě Diakonie. Roku 1936 obdrželi skauti zástavu od velitele městské vojenské posádky.

Roku 1940 byl skauting zakázán, ale ještě toho roku vyšel článek ve sborníku Čáslav město a okres. Za 2. světové války zemřeli i někteří čáslavští skauti, například Rudolf Forman a Ivo Englender, který létal v Royal Air Forces a jeho letadlo havarovalo za špatného počasí při hlídkovém letu. Roku 1945 byl skauting obnoven.

Dne 6. května 1945 se Zdeněk Jirout přihlásil do skautského ozbrojeného strážního oddílu, který vedl Blahoslav Forman. Skauti zakoupili vojenskou budovu, kterou rozmontovali a převezli do Čáslavi. Roku 1947 byla budova Skautského domova otevřena. Sídlila v sousedství současného skautského střediska. Roku 1950 byl skauting opět zakázán a ze střediska se stala turistická ubytovna, která později vyhořela. Na jejím místě byl donedávna autoservis. Mezi lety 1968 až 1970 byl skauting opět obnoven. Skauti dostali zpátky část pozemku a materiál, aby si mohli postavit nové středisko v akci Z. V době normalizace se zde scházeli pionýři a po Sametové revoluci se vrátil opět do rukou skautů. Dnes se na středisku schází dva oddíly a také roveři.

Více o osobě Hrdiny

Rudolf Forman, otec režiséra Miloše Formana, evangelík a cvičný učitel. Narodil se 18. října 1890 v Praze. Byl z osmi dětí. Původně chtěl vystudovat průmyslovou školu, ale nakonec vystudoval reálku v Náchodě a učitelský ústav v Čáslavi, kde maturoval roku 1912. Následně učil v Bohnicích u Nymburka a ve Chlebích. Roku 1915 narukoval do Velké války, ze které se vrátil až po 28. říjnu 1918. Dne 13. ledna 1919 nastoupil do učitelského ústavu v Čáslavi jako cvičný učitel. Měl na starost praktický výcvik chovanců učitelského ústavu. Státním zaměstnancem se stal ale až 1. ledna 1923, po postátnění učitelského ústavu.

V Čáslavi vedl také skautský oddíl. Zasadil se o to, aby byla skautům pronajata bašta za evangelickým kostelem, dnes na zahradě Diakonie. Předtím v ní byl sklad nábytku a sbor klubovnu skautům pronajímal za 50 Kč ročně. Byl členem pěveckého spolku Hlahol a Sokol, byl také předsedou v Okresní péči o mládež a pobočce Spolku záložních důstojníků. Zapojoval se do činnosti Husova asylu a byl iniciátorem projektu vybudování ozdravovny ve Zbýšově, aby měly děti ze sirotčince kam jezdit na prázdniny. Není vyloučeno, že některé chovance Husova asylu přivedl do skautského oddílu.

Dokumentace

Svatební fotografie s manželkou Annou, která také zahynula v koncentračním táboře.

Po osvobození města byla padlým věnována vzpomínková výstavka.

Vzpomínka na R. Formana, z pera čáslavského starosty a kurátora sboru Jana Spáčila.

Tábor čáslavských skautů u Máchova jezera v roce 1937, místo zprostředkoval R. Forman. (Archiv Junáka, Skautský institut)

Autoři

Příběh dal dohromady Pavel Dočekal, 2014 - 2016

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.