Habrda Jan

Třebíčský rodák a skaut. Působil v ilegální organizaci a podával radiotelegrafické zprávy do Anglie. Radiotelegrafické stanice také sám sestavoval a rozvážel po Čechách a Moravě. Byl zatčen, vězněn a odsouzen k trestu smrti za přípravu k velezradě. Popraven gilotinou v Berlíně ve věznici Plötzensee ve věku 30 let.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Třebíčský rodák Jan Habrda byl členem 1. oddílu Junáka vedeného Antonínem Hobzou - Srdíčkem.

Vojenskou službu vykonal v letech 1934–1936, nejprve u dělostřeleckého oddílu 256 v Jihlavě, následně v radiotechnické rotě 6. dělostřelecké brigády v Brně, kde dosáhl hodnosti svobodníka.

2. SVĚTOVÁ VÁLKA

Jan Habrda se stal v srpnu 1940 členem odbojové skupiny (tzv. skupina pěti letců) vedené předválečným pilotem Vladislavem Bobákem. Při své odbojové činnosti využil znalostí ze studia a činnosti radioamatéra, pro skupinu zkonstruoval vysílací a přijímací stanici udržující kontakt se zahraničním odbojem a sovětskou zpravodajskou službou.

Dne 14. března 1941 byl na udání Jan Habrda ve svém pražském bytě v ulici U Smyčky 828/9 v Praze 4 zatčen gestapem v počtu pěti osob. Byl odvezen do vyšetřovací vazby v Praze na Pankráci. Důvodem zatčení bylo vysílání po ČSR.  Více než dva roky byl Jan Habrda vězněn, putoval do různých věznic. Posledním místem pobytu a popravy byl Berlín, kde byl 12. listopadu 1942 odsouzen spolu s deseti dalšími členy odbojové skupiny k trestu smrti, který byl vykonán 16. srpna 1943 v 19.12 hodin v Berlíně - Plotzensee, přesně v den 8. narozenin svého, tehdy 8 letého, synovce Ivo Kameníčka. Důvodem rozsudku bylo vysílání a stavba vysílacích stanic (příprava k velezradě ve spolupráci se sovětskou zpravodajskou skupinou GRU v protektorátu). Zemřel pod gilotinou ve věku 30 let.

Ze spisu Vojenského historického archivu F 255_1945 (překlad): 

Obžalovaný Habrda musí z Říše zpět do Čech a Moravy, jako nepřítel Říše. Od roku 1940, do jara roku 1941 pracoval pro sovětské výzvědné služby. Proto byl Habrda odsouzen k trestu smrti. Mzda za zradu nebo přiměřená náhrada je pro Habrdu 6500 Kč. Dále budou zabaveny: krátkovlnný vysílač a přijímací zařízení, fotoaparát značky Kodak a pistole FM. Podle práva obžalovaný zaplatí náklady za řízení.

(Lidový soudní dvůr v Berlíně projednával případ celé skupiny na svém zasedání 11. a 12. listopadu 1942, vynesl celkem deset rozsudků smrti. Rozsudek nad Janem Habrdou byl vykonán později, jeho spolupracovníci byli popraveni společně již 12. 7. 1943.)

POLITICKÝ VĚZEŇ

Dne 19. 5. 1995 vydalo Ministerstvo obrany ČR potvrzení o přiznání vlastnosti čs. politického vězně od 15. 3. 1941 do 16. 8. 1943 na základě žádosti manželky Anny Böhmové.

Ze spisu Vojenského historického archivu F 255_1946 citace popisu odbojové činnosti manželkou Annou: 

Zesnulý manžel postavil 9 vysílacích stanic a z hrobky na Olšanských hřbitovech sám vysílal. Ostatní sestavené vysílací stanice rozvážel po Čechách a Moravě.

ZDROJE:

ENCYKLOPEDIE MĚSTA BRNA

MĚSTO TŘEBÍČ - Jan HABRDA - ŽIVOTOPIS

DOKUMENTACE POPRAVENÝCH ČECHOSLOVÁKŮ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

Radioamatéři - oběti okupace v letech 1939 - 1945. HISTORICKÝ SBORNÍK.

Radioklub

VOJENSKÝ HISTORICKÝ ARCHIV - osobní spisy F 255_1946

---

Pamětní místa

Jméno Jana Habrdy je připomenuto:

- na pamětní desce v Praze v ulici Olšanská 3 (omylem místo data popravy uvedeno datum rozsudku k trestu smrti 12. 11. 1942)

- na pamětní desce Sokola umístěné na budově kina Pasáž v Třebíči, Masarykovo nám. 1323

- při příležitosti výročí 100. narozenin Jana Habrdy v roce 2012 po něm byla pojmenována nová ulice rodinných domů v Třebíči v lokalitě Na Kopcích. Symbolické je, že tato ulice je nedaleko od místa, kde se narodil. O tomto pojmenování rozhodlo 13. 12. 2012 na svém zasedání zastupitelstvo Města Třebíče na popud synovce Jana Habrdy, Ivo Kameníčka, žijícího v Norimberku v Německu.

ZDROJE:

MĚSTO TŘEBÍČ ŽIVOTOPIS HABRDA 

ENCYKLOPEDIE MĚSTA BRNA

---

Vyznamenání a ocenění

• V roce 1945 byl in memoriam vyznamenán náčelníkem Československého Junáka Junáckým křížem - “Za vlast 1939 – 1945” nejvyššího stupně – zlatého.

  V roce 1945 byl Jan Habrda in memoriam vyznamenán prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem Československým válečným křížem 1939 - 1945.

  Dle informací synovce Jana Habrdy, Ivo Kameníčka, se po smrti Janova otce Františka Habrdy bohužel v jeho pozůstalosti vyznamenání nezachovaly.

  ZDROJE:

  Osobní vzpomínky Ing. Ivo Kameníčka, synovce Jana Habrdy (04/2017)

  Radioamatéři - oběti okupace v letech 1939 - 1945. HISTORICKÝ SBORNÍK. 

  MĚSTO TŘEBÍČ ŽIVOTOPIS HABRDA

---

Skautský život

1. oddíl Junáka v Třebíči

Jan Habrda byl v letech 1922 až 1937 členem 1. oddílu Junáka v Třebíči a současně také třebíčského Sokola.

 “Kotě”, jak se mu všeobecně říkalo, byl členem 1. oddílu a zúčastňoval se aktivně veškerého junáckého dění. Byl jedním z prvních členů 1. oddílu a zůstal stále junákem. Těšil se jak si po válce  opět zatáboří a oživí všechny vzpomínky na krásné junácké mládí.

Ze vzpomínek Mirka Wolfa - Arčura: 

V šestadvacátým jsme byli na táboře u Bojanovic. To je zase u Jevišovic, ale směrem ke Znojmu. Postavili jsme ho u rybníka a bylo tam hrozně komárů. Vždycky večer před spaním jsme ve stanech rozdělali malé ohníčky a snažili se je vypudit ven. Další zvláštností toho tábora bylo, že jsme měli rádio. I to postavil všeuměl Tonda Hobza. Bylo na akumulátor a když ho jednou Honza Habrdů vezl v ruksaku, vytekl mu elektrolyt a sežralo mu to krojovou košili.

ZDROJE:

Archiv Junáka, Skautský institut.

Byl tu Malásek ve skautském kroji...čítanka třebíčského skautingu 1923 - 2005. Vydala Okresní rada Junáka v Třebíči, 2005, s. 17.

---

Více o osobě Hrdiny

RODINA

Třebíčský rodák a odbojář z 2. světové války Jan Habrda se narodil 6. prosince 1912. Byl synem obuvnického dělníka Františka Habrdy, svého času člena třebíčského zastupitelstva, a Antonie Habrdové, rozené Bouzkové. Rodina bydlela na tehdejší Poděbradově, dnes Brněnské, ulici v domě číslo 66. V Praze bydlel se svou ženou Annou Habrdovou, rozenou Paterovou, na Kačerově v ulici U Smyčky číslo 9.

STUDIUM A ZAMĚSTNÁNÍ

V letech 1931 až 1933 absolvoval Průmyslovou školu elektrotechnickou v Brně.

V průběhu vojenské služby v letech 1934-1936 sloužil nejprve u dělostřeleckého oddílu 256 v Jihlavě a následně v Radiotechnické rotě 6. dělostřelecké brigádě v Brně, kde dosáhl hodnosti svobodníka.

V období 1936 a 1937 pracoval jako radiotechnik ve firmě Radio Iron v Brně - Židenicích, po té, v letech 1937-1939, pracoval jako technický úředník odposlechové služby radiového provozu Kontrolní radiové služby Československé pošty v Praze. Od září 1939 pracoval jako technický kreslič v evidenčním oddělení Telegrafního stavebního úřadu 7 v Praze XIV. Dle spisu Vojenského historického archivu v Praze pracoval Jan Habrda během války jako poštovní úředník.

V novinách Naše slovo vzpomíná na něj po válce dr. Čeněk Sameš: 

Bratr Jenda Habrda narodil se v Třebíči 6. prosince 1912 jako jediný synek známého sokolského činovníka br. Františka Habrdy. Vyučil se elektrotechnikem, pracoval nějaký čas v borovinských závodech a pak ho touha po vyšším odborném vzdělání přivedla do Brna na vyšší průmyslovou školu. Absolvoval ji s výborným prospěchem, načež nastoupil vojenskou službu u horského dělostřelectva v Jihlavě, ale odborné znalosti mu umožnily přeložení k radiočetě do Brna. Zde byl ve svém živlu, stejně jako po návratu z vojny v práci u firmy Iron v Brně. Radiomechanika se stala Jendovou velkou láskou a konečně také osudem. Jeho obratnost a zkušenost byly mu v roce 1937 doporučením k přijetí do radiotechnické kontrolní služby v Praze, kde jej zastihla okupace. Byl div, že se udržel až do září 1939, kdy byl společně s jinými českými zaměstnanci z příkazu německé vojenské správy propuštěn a přeložen k poštovnímu telegrafnímu stavebnímu úřadu. Zde navázal styky se skupinou odboje, organizovanou naším vojenským vedením v Rusku a od léta 1940 ji pak konal platné služby. Skupina byla činná jak v Praze, tak v Brně a Jenda využil svých znalostí i svých zkušeností radiotelegrafických, jednak při předávání zpráv do zahraničí, jednak při stavbě krátkovlnných vysílaček pro naše podzemní hnutí. Činnost tak rozvětvenou nebylo možno trvale utajit a zradou bylo gestapu umožněno v březnu 1941 celou skupinu vypátrat a pozatýkat. Habrda byl vězněn asi 10 měsíců na Pankráci a po obvyklém putování po různých věznicích v Německu byl 12. listopadu 1942 odsouzen v Berlíně k smrti. Po strašných měsících nejistoty byla poprava vykonána 16. srpna 1943.

RADIOTELEGRAFISTA

V letech 1922 až 1937 byl členem spolku ČAV - Českoslovenští amatéři vysílači. Měl koncesi pro vysílání s volacím znakem OK2AH (OK = Československá republika, 2 = Morava, písmena AH v sufixu věnoval své sestře Antonii Habrdové, provdané Kameníčkové (1906-1967)).

Český radioklub jej zařadil do skupiny mimořádně zasloužilých radioamatérů, jejichž volací značky nebude radiokomunikační úřad na dále přidělovat. Bohužel, toto opatření nebylo později dodrženo.

Poválečný medailon OK2AH v časopisu Krátké vlny: 

14. března 1941 byl ve svém bytě v Praze - Michli gestapem zatčen, oloupen o všechen movitý majetek a odvlečen člen brněnské odbočky ČAV Jan Habrda, OK2AH, úředník telegrafního stavebního úřadu v Praze. Byl pak vláčen po více než dva roky různými nacistickými mučírnami a hladomornami. Po svém odsouzení pro služby, které svými odbornými znalostmi amatéra vysílače prokázal svému národu, byl - tělesně zničen, ale na duchu nezlomen - popraven hitlerovskými vrahy 16. srpna 1943 v Berlíně Plötsensee, stár necelých 31 let. Dal se bez váhání a plně do služeb odboje. Postavil několik vysílacích stanic, jež pak sloužily ke spojení s naším zahraničním odbojem. Po prozrazení a zatčení snášel svůj osud hrdě a statečně, hluboce přesvědčen o spravedlivosti věci, za kterou se obětoval. Přiřadil se tak s největší ctí do řady těch, na něž ČAV nikdy nezapomene. 

HABRDA V LITERATUŘE

V roce 1979 byla publikována v armádním nakladatelství NDR brožovaná kniha Das Kommando der Tapferen od Františka Kavana, v češtině Komando statečných.

Také český spisovatel a rozhlasový moderátor Dr. Josef Daneš († 1999) uvedl ve své knize z roku 1985 Za tajemstvím éteru informace o Habrdovi, o práci sítě radioamatérů a o jejím následném zničení gestapem.

ZDROJE:

ad Příběh Hrdiny

---

Dokumentace

Autoři

Příběh dal dohromady 7. roj Sasanky Třebíč , jmenovitě:
Aneta Puding Mifková
Anna Mrtvá nevěsta Ondráčková
Aneta Krouťa Wehrenbergová
Zuzana Nosí dříví Matušková
Pavla Spacák Švaříčková

listopad 2016 - duben 2017