Skaut z Ústí n. Labem, československý letec, zúčastnil se bojů ve Francii a Velké Británii. Zahynul nešťastnou náhodou jako příslušník 312. stíhací perutě RAF v korytu řeky Mersey u Ellesmere Port.
Ústecký skaut
Otto Hanzlíček pocházel ze severočeského města Ústí nad Labem. V mládí byl členem Sokola a spolu s kamarádem Otou Králem založili ústecký skauting. Sám O. Hanzlíček byl poté členem 3. oddílu ústeckého Junáka. Po dokončení školní docházky zamířil roku 1930 do pilotní školy, která určila celý jeho další život – stal se letcem československé armády.
Poklidnou domácí vojenskou kariéru ale přerušily události let 1938 a 1939. Po mnichovské krizi a odstoupení pohraničních oblastí Německu se Hanzlíčkova rodina stěhuje z Ústí do Prahy. A z hlavního města republiky odchází v červnu následujícího roku mladý pilot do Polska s jasným cílem bojovat proti Němcům, kterým byla téměř bez boje vydána jeho rodná země.
Přes Polsko na francouzské nebe
Polsko sloužilo pouze jako přestupní stanice. Z přístavu Gdyně brzy odplouvá na švédské lodi Kastelholm do Calais. Francie tou dobou ještě nebyla ve válečném stavu a jako cizinec nemohl vstoupit do armády země galského kohouta. S velkou nevolí proto podepsal závazek odsloužení pěti let v cizinecké legii. Jednalo se o jedinou možnost, jak zůstat v ozbrojených silách. Pouze ústně bylo přislíbeno, že pokud Francie vstoupí do bojů, Čechy a Slováky legie uvolní pro službu v národních jednotkách.
Očekávaný den nastal 3. září 1939, kdy Francie vyhlásila válku Hitlerovu Německu. Otto Hanzlíček se rychle přeškoluje na moderní americký letoun Curtiss H-75 a počátkem prosince 1939 odchází s legendární letkou „Lafayette“ do bojů. Ve Francii je operačně nasazen více než sedm měsíců. Zúčastní se dvaceti osmi vzdušných soubojů, během kterých je i sestřelen a raněn.
Za svoji činnost na francouzském nebi obdržel v létě 1940 válečný kříž se stříbrnou hvězdou. Navíc s pochvalou: „Excelentní stíhací pilot, vždy silně pohrdající nebezpečím. 11. května 1940 zaútočil se svým rojem na jeden Heinkel 111 a sestřelil ho na francouzském území.“
Obránce Liverpoolu
Francouzskému nebi ale dal Hanzlíček zanedlouho sbohem. Země byla před zhroucením, válku s Německem prohrála na celé čáře. Nebylo na co čekat. Spolu s kolegy přelétl Středozemní moře do afrického Alžíru a odtud pokračoval na lodích do jediné země, která ještě Hitlerovi vzdorovala. Navíc právě ve Velké Británii byla po zkušených pilotech velká poptávka a celá řada československých letců se již účastnila legendární bitvy o ostrovy.
Otto Hanzlíček vstupuje do 312. stíhací perutě RAF, které je svěřena obrana Liverpoolu. Zde létá na stoji Hawker Hurricane Mk. I, který se mu 10. října 1940 stane osudným. Starší Hurricany měly již nalétáno mnoho hodin a nebyly v úplně bezvadném technickém stavu. Při školním letu začal Hanzlíčkův motor nejdříve hustě kouřit, poté hořet. V takové situaci nebylo na co čekat. Rychlé opuštění stoje a klesání na padáku bylo jediné řešení. Naneštěstí dopadl přímo do rozbahněného koryta řeky Mersey u Ellesmere Port. Letec, který se právě topil v blátě, byl přikryt vrchlíkem svého vlastního padáku.
Otto Hanzlíček byl první obětí z řad pilotů 312. Československé stíhací perutě Královského letectva. Jeho tělo bylo policií nalezeno až 1. listopadu 1940. Hodinky na jeho ruce se zastavily právě v čase katastrofy. Špinavé od bahna byly po válce vráceny rodině.
Odkazy:
Článek o O. Hanzlíčkovi na stránkách památníku bitvy o Británii (anglicky)
Zdroje:
LOUCKÝ, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989.
RAJLICH, Jiří. S Indiánem na letounu: stíhací pilot Otto Hanzlíček (1911-1940). 1. vydání. Cheb: Svět křídel, 2016.
HANAUER, Matěj. Letec Otto Hanzlíček: Válečná cesta československého stíhacího pilota. Labyrint, 2016.
Pomník padlých letců z druhé světové války, Náměstí Svobody Praha 6 (www.vets.cz)
Ulice Hanzlíčkova, Ústí nad Labem
Francouzský válečný kříž s palmou
Československý válečný kříž 1939
Medaile za Chrabrost před nepřítelem
Junácký kříž „Za vlast 1939 – 45“, zlatý stupeň
Jeden ze zakládajících členů Junáka v Ústí nad Labem v roce 1921.
Jeho jméno dnes nese 1. oddíl skautů v Ústí nad Labem.
Příběh dal dohromady Petr Tvrdý, únor 2017
Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz
Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:
a dalších.
Pokud jsi narazil na nám neznámého skauta, dej nám o něm vědět. Stačí nám napsat jeho jméno a krátkou informaci, kterou o něm víš (to může být místo a datum narození či úmrtí, nebo místo skautování, atd.). Na základě tvých informací vytvoříme Hrdinovi profil, který pak můžeš ty, nebo někdo jiný zpracovat.
Po zadání emailu od nás obdržíš badatelský deníček s informacemi, kde a jak hledat o hrdinovi.
Na tvůj email ti rovněž zašleme odkaz, na němž budeš moci vyplňovat informace o skautovi. Odkaz můžeš upravovat tolikrát, kolikrát potřebuješ. Dokončený příběh Hrdiny dáš nakonec publikovat a po našem schválení bude zveřejněn na těchto stránkách.
Email nám také bude sloužit pro komunikaci s tebou, či vaší skupinou.