Skaut plzeňského 8. (židovského) oddílu a poté 2. oddílu "Stopa". Umučen z důvodu rasové nenávisti v koncentračním táboře Auschwitz/Osvětim.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

     Karel Hebak byl jediným dítětem obchodníka s koloniálním zbožím Roberta Hebaka a jeho manželky Olgy. Narodil se 20. dubna 1924 v Plzni, s rodiči bydleli na adrese Petákovo náměstí č. 2, v říjnu 1939 se stěhovali do Hálkovy ulice č. 30. V letech 1935-1938 studoval Masarykovo reálné gymnázium v Plzni, ze kterého po tercii pro neprospěch odešel. Poté nastoupil do učení, ale nevíme kam.

      Zpočátku byl skautem 8. (židovského) oddílu vedeného Hanušem Adelem, v prosinci 1937 přestoupil do 2. oddílu Stopa. Oddíl musel opustit v březnu 1939 po německé okupaci.

     Celá rodina byla deportována z Plzně do Terezína transportem "T" 25. ledna 1942.   Transportem "Dz" 15. května 1944 byl Karel spolu s oběma rodiči deportován dále z Terezína do Auschwitz/Osvětimi, kde pravděpodobně všichni zahynuli.

Zdroje:

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky - Hebak Robert

Archiv Okresní rady Junáka Plzeň-město, osobní fond Jan Kraus, poválečné medailónky zahynulých skautů - Hebak Karel

Archiv města Plzně, fond Masarykovo české státní reálné gymnázium Plzeň,  inv. č. 18, sign. 14e72 - hlavní katalog 1937/38

Kol., Terezínská pamětní kniha, Praha 1995, s. 297.  

Pamětní místa

     Karla Hebaka připomíná kámen s jeho jménem a datem narození v plzeňské Zahradě vzpomínek - symbolickém hřbitově plzeňských obětí holocaustu vybudovaném v sousedství tzv. Staré synagogy ve dvorním traktu domu ve Smetanových sadech čp. 80/č. or. 5 v Plzni. Bližší informace o Zahradě vzpomínek viz medailón Hanuše Adela. Foto viz příloha.   

Vyznamenání a ocenění

  •      Vzhledem k okolnostem úmrtí by Karlu Hebakovi náležel zlatý stupeň Junáckého kříže "Za vlast" 1939-1945. V dostupném zdroji (Bořík, Stanislav: Junácký kříž "Za vlast 1939-1945", Plzeňsko. List pro vlastivědu západních Čech, roč. XXII, 1995, č. 4, s. 1) který ovšem není vyčerpávající, není jeho jméno uvedeno.

Skautský život

člen 8. odd. a poté 2. odd. Junáka Plzeň

     Karla Hebaka vzpomněl po válce vůdce Stopy Jan Kraus - Šiwo slovy: "...byl již jako student MRG v Plzni skautem 8. oddílu, avšak v prosinci 1937 přestoupil do 2. oddílu Stopy. I on měl vedle běžných zkoušek skautských několik odborek: 3 orlí pera, tlumočník němčiny, plavec, první pomoc." V dochovaných týdenních rozkazech Stopy z let 1938-1939 se o Karlovi prakticky žádné zmínky neobjevují, zřejmě tedy nepatřil k výrazným typům, které by oddíl reprezentovaly ve významných závodech a podobně. Stejně tak nevíme nic podrobnějšího o jeho předchozí  činnosti v 8. oddílu vedeném Hanušem Adelem, který se v Plzni ve 30. letech jako jediný z oddílů svazového Junáka profiloval jako židovský.  

     Jediná dochovaná zmínka o Karlovi Hebakovi v dochovaných dokumentech Stopy není zároveň zrovna lichotivá. V týdenním rozkazu č. 20 z 14. ledna 1939 Šiwo kromě rozloučení s dobrovolně odcházejícím židovským chlapcem Janem Schulhofem vyloučil z oddílu "pro naprostou neposlušnost a neskautské chování" skauty Hackla a Hebaka. K okamžitému vyloučení ale zřejmě nakonec nedošlo, protože Karel Hebak je zároveň dále uváděn mezi čtrnácti skauty, kteří kvůli židovskému původu museli opustit oddíl po německé okupaci v březnu 1939 (oddílový rozkaz č. 30 z 24. března 1939). Nevíme, co se tehdy v lednu 1939 ve Stopě stalo. Ať se však Karel provinil v Šiwových očích proti skautským zásadám jakkoli vážně, osud, který ho čekal, si nezasloužil o nic více či méně než další jeho židovští oddíloví kamarádi semletí nacistickou rasovou nenávistí.

Zdroje:

Archiv Okresní rady Junáka Plzeň-město, osobní fond Jan Kraus - týdenní rozkazy Stopy 1939; poválečné medailónky zahynulých skautů - Hebak Karel.   

Více o osobě Hrdiny

     Původ rodiny Hebakových sahal na Nýřansko, odkud otec Robert (narozen 31. 5. 1887 v Nýřanech) přesídlil v červnu 1922 do Plzně, kde v dalších letech vedl obchod s koloniálním zbožím. Příjmení je v Terezínské pamětní knize uvedeno ve variantě Hebák, ve všech dostupných archivních materiálech se ale používá v krátké variantě Hebak. Sňatek s manželkou Olgou rozenou Frankovou (narozena 25. 3. 1894 v Plzni) se uskutečnil 19. února 1922 v Plzni. Syn Karel Hebak narozený 24. dubna 1924 byl jejich jediným dítětem. Od června 1922 do října 1939 bydleli v domě na Náměstí dr. Petáka č. 2 v Plzni; k 16. říjnu 1939 změnili adresu na Hálkova 30, Plzeň. Otcem vedený obchod se zaměřoval zejména na jižní ovoce, sídlil na adrese Smetanovy sady č. p. 80/č. or. 5 v Plzni a Robert Hebak firmu vedl se společníky Frankem a Kohnem. Jde o dům, v jehož dvorním traktu dodnes stojí tzv. Stará synagoga a kde se nachází tzv. Zahrada vzpomínek.

     Karel Hebak nastoupil po páté třídě obecné školy od školního roku 1935/36 do primy Masarykova reálného gymnázia v Plzni. Nebyl ale takový studijní typ jako někteří jeho souputníci ze Stopy, kteří si i na této náročné škole dokázali udržet solidní výsledky. Ve školním roce 1937/38 v tercii už měl výrazné problémy, v pololetí propadal a i když se mu na konci roku podařilo složit opravnou zkoušku z matematiky, počátkem září 1938 studium ukončil. Na internetovém portálu shoah.deportal.cz  (https://shoah.deportal.cz/shoah/database) věnovaném obětem holocaustu z Plzeňska je v databázi u Karla Hebaka uvedeno, že byl učeň; podrobnosti k jeho učebnímu poměru, který pravděpodobně navázal na ukončení gymnaziálního studia, se však zatím nepodařilo zjistit.

     V archiváliích plzeňského policejního ředitelství ve Státním oblastním archivu v Plzni se nedochovala žádná informace o tom, že by někdo z rodiny žádal těsně před válkou o vystavení nebo prodloužení cestovního pasu. Z tohoto zdroje proto nebylo možné získat fotografii Karla Hebaka a ani odjinud žádnou nemáme (i v databázi obětí holocaustu na webu památníku Yad Vashem je u jeho jména pouze odkaz na Terezínskou pamětní knihu).

     Karel i jeho rodiče byli zařazeni do třetího velkého transportu plzeňských Židů označeného "T", který 25. ledna 1942 odvezl z Plzně do Terezína 604 osob. Osvobození se z nich dočkalo pouze 67; 537 z těch, kteří onoho dne ze západočeské metropole odjeli, se nevrátilo. Hebakovi byli z Terezína dále transportováni  trasportem "Dz" 15. května 1944 do Auschwitz/Osvětimi, kde jejich stopa končí.

Zdroje:

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky - Hebak Robert; osobní registratura - sign. H - 5324 Hebak Robert

Archiv Okresní rady Junáka Plzeň-město, osobní fond Jan Kraus, poválečné medailónky zahynulých skautů - Hebak Karel

Archiv města Plzně, fond Masarykovo české státní reálné gymnázium Plzeň, inv. č. 18, sign. 14e72 - hlavní katalog 1937/38

Kol., Terezínská pamětní kniha, Praha 1995, s. 297

https://shoah.deportal.cz/shoah/person/833 (Hebak Karel)

Dokumentace

Přední strana pobytové přihlášky Karlova otce Roberta Hebaka z října 1939 s údaji o rodině. (Zdroj: Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky - Hebak Robert.)

Zadní strana pobytové přihlášky Karlova otce Roberta Hebaka z října 1939 s doplněnými údaji o odhlášení Roberta, Olgy i Karla Hebakových z Plzně z důvodu transportování do Terezína k 25. lednu 1942. (Zdroj: Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky - Hebak Robert.)

Oddílový rozkaz Stopy ze 14. ledna 1939 pro týden 15.-21. ledna 1939, ve kterém Šiwo vylučuje Karla Hebaka z oddílu Stopa pro neposlušnost a neskautské chování. K okamžitému vyloučení však zřejmě nakonec nedošlo. (Zdroj: Archiv Okresní rady Junáka Plzeň-město, osobní fond Jan Kraus - oddílové rozkazy Stopy 1939.)

Oddílový rozkaz Stopy z 24. března 1939 pro týden 26. března - 1. dubna 1939, ve kterém Šiwo musel vyloučit židovské členy Stopy. Mezi čtrnácti jmény je i Karel Hebak. (Zdroj: Archiv Okresní rady Junáka Plzeň-město, osobní fond Jan Kraus - oddílové rozkazy Stopy 1939.)

Krátký medailón Karla Hebaka vypracovaný po válce oddílovým vůdcem Janem Krausem - Šiwou. (Zdroj: Archiv Okresní rady Junáka Plzeň-město, osobní fond Jan Kraus - poválečné medailónky zahynulých skautů.)

Symbolický náhrobek Karla Hebaka v plzeňské Zahradě vzpomínek - kámen se jménem a datem narození. (Foto Miroslav Eisenhammer, 25. 10. 2019.)

Autoři

Příběh dal dohromady Miroslav Eisenhammer, prosinec 2019

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.