Jirovský Jiří

Kroměřížský skaut, člen 1. čsl. partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova, vyslán jako spojka k oddílu Olga. Padl 6. 2. 1945 při přepadu hájenky Zlatý jelen u obce Heršpice u Slavkova. Pohřben s vojenskými poctami za účasti armády, partyzánů a junáků.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Jiřího otec, byl majorem předválečné čsl. armády. Z historie vodního skautingu v Kroměříži, vyplývá, že propagátorem kanoistiky v Kroměříži roce 1934 byl mjr. Prager, důstojník ženijního pluku v Kroměříži. Po založení oddílu vodních skautů v roce 1935, se jeho členy stávali nejdříve synové důstojníků ženijního vojska. To odpovídá věku Jiřího 12 let v roce 1935, což je jeho pravděpodobný vstup mezi skauty. 

Dle popisu Jiřího maminky, byl zatčen gestapem už v roce 1939. Důvody neuvádí. Po měsíci byl propuštěn. Pak, aby rodina unikla častým domovním prohlídkám gestapa, se přestěhovali do Valašského Meziříčí kde se rodina zapojila do odboje. Po Jiřího odchodu k partyzánům a jeho zabití, byl na rodinu Jirovských vydán zatykač. Naštěstí nebyli doma a sousedé je varovali, že byt je obsazen gestapem. Vykopali si bunkr ve Vizovických lesích, navázali styk s ruskými partyzány a zůstali tam až do osvobození. Poté se vrátili zpět do Kroměříže, mjr. František Jirovský ke svému pluku.

V únoru 1945 byl Jiří Jirovský vyslán jako spojka od majora Murzina k oddílu Olga, aby pohnal k zodpovědnosti jejího velitele Josefa Houfka, pro jeho nevhodné chování. Tato mise se mu stala osudnou. Druhý den po spojení se s oddílem Olga, šestičlenná partyzánská hlídka pod velením Rudolfa Venhudy z Nemochovic odpočívala právě 6. února v hájence Zlatý jelen. Partyzáni totiž byli ve spojení s hajným Stanislavem Dunajem. Vzhledem k tomu, že si členové Olgy po celém Bučovicku a Slavkovsku opatřovali zbraně a proviant, zalarmovali okupační bezpečnostní síly v celém okolí.

Osudného únorového dne právě v čase, kdy se partyzáni chystali k odchodu, ke Zlatému jelenu dospěli příslušníci jagdkommanda, tedy protipartyzánského oddílu německé bezpečnostní policie, z nedalekých Žarošic doplněni o četníky. Pět příslušníků jagdkomanda a devět četníků.

Vypukla přestřelka, během níž Jiří Jirovský utrpěl smrtelné zranění. Zraněný uvízl na plotě, odkud byl dovlečen zpět do hájenky, kde podlehl zraněním. Vážná zranění neminula také partyzány Ladislava Vernera a samotného Venhudu. Dvěma zraněným partyzánům se ale podařilo schovat na seníku hájovny. Hajný Dunaj, který byl nucen provést příslušníky jagdkomanda po areálu hájenky si dokonce všiml krve kapající ze seníku, ale podařilo se mu odvést pozornost. Verner a Venhuda pak mohli uprchnout do Brankovic. Velkou rozvahu a duchapřítomnost prokázala též dcera hajného, Anička Dunajová. I přes vypjatost situace, kdy její tatínek byl v ohrožení života, si vzala lyže a prošlapala ve sněhu stopy ustupujících partyzánů, aby je nebylo snadné pronásledovat. Při předchozí přestřelce způsobili vážné zranění hlavy četnickému psovodovi Petru Jahodovi z četnické stanice ve Ždánicích. Ten se pak vyléčil v lazaretu SS v Kyjově. Hajného Dunaje Němci zatkli, podařilo se mu ale dočkat konce války v internačním táboře ve Svatobořicích.

Při pohřbu v Heršpicích prokázal velikou odvahu tamní farář Českobratrské církve Evangelické pan Černík. Podle rozkazu Němců měl být, v tu dobu neznámý partyzán, pohřben bez rakve nahý a bez účasti veřejnosti. Uvedený farář proti tomu protestoval a trval na dodržení hřbitovního řádu. Teprve po jeho zásahu byla zhotovena prostá rakev, do který byl Jiří Jirovský uložen a následně pohřben. Třetí den po pohřbu se na hrobě objevil prostý březový kříž a věnec s nápisem:

,, Ubitému vlastenci – bratři. Vzpomínáme.“

Po válce, 21. října 1945 byl Jiří Jirovský exhumován a pohřben do rodinné hrobky v Kroměříži.

V knize o historii partyzánského oddílu Olga - „V dvojím ohni“ od autorů Václava Peši a Jindřicha Ocáska (nakl. Blok, Brno 1972). Je Jirovský v seznamu členů veden takto:   "Jiří Jírovský - „Georg“, spojka oddílu s brigádou Jana Žižky" To potvrzuje, že členem "OLGY" skutečně nebyl.

Zdroj:

Vojenský historický archiv, fond účastníků národního boje za osvobození podle zákona č. 255/46 Sb.

---

Pamětní místa

Hrobové místo rodiny Jirovských na kroměřížském  hřbitově, dle sdělení  správce, je v roce 2017 už zrušeno.

Pomník na místě přestřelky u bývalé hájenky Zlatý jelen. Je registrovaný jako válečný hrob číslo VH: CZE6215-17381

---

Vyznamenání a ocenění

• Československý válečný kříž 1939 in memoriam.

---

Skautský život

Vodní skaut, člen 6. oddílu v Kroměříži

6. oddíl byl součástí dodnes existujícího střediska, které se po válce přejmenovalo na Středisko Mirka Svobody. Syna generála Ludvíka Svobody, který patřil ke třem skautům z tohoto střediska, padlým v 2. sv. válce: vedle Mirka Svobody to byl Mirek Adamík a náš Jiří Jírovský.

V historii střediska je o Jiřím tato zmínka:

"Devátého května se všichni zúčastnili mírové slavnosti již jako skauti v krojích – a navíc s novou revoluční standartou, vytvořenou za bojů o Kroměříž, se stuhami padlých bratří: Mirka Svobody, Mirka Adamíka a Jiřího Jírovského. 

1. června 1945 byly zrušeny všechny pomocné služby a nastolen pravidelný oddílový život. Již 10. června bylo obnoveno a nově zorganizováno 7 chlapeckých oddílů a 4 oddíly dívčí. Celkem se zaregistrovalo 1056 členů. Rovněž byl uskutečněn první rádcovský chlapecký kurz a započato s obnovou......"  

zdroj: 

http://www.smskm.cz/historie-strediska/

---

Více o osobě Hrdiny

Citace z žádosti, maminky Jiřího Jirovského o přiznání statutu odbojáře:

 "V roce 1939 za okupace byl můj syn Jiří gestapem zajat a zatčen. Manželovi se podařilo jej po měsíci osvobodit, prohlídky gestapa byly u nás ale tak časté, že jsme se odstěhovali do Valašského Meziříčí, kde jsme se zapojili do odboje. Já jezdila do Prahy pro léky. Přechovávali jsme partyzány a poskytovali různou pomoc. Po odchodu syna Jiřího do pole a po jeho zabití, byl na nás vydán zatykač. Naštěstí jsme nebyli doma a sousedé nás přišli varovat, že náš byt je obsazen gestapem. Vykopali jsme si bunkr ve Vizovických lesích kde jsme navázali styk s ruskými partyzány a zůstali tam až do osvobození. A vrátili se zpět do Kroměříže, manžel ke svému pluku. Vstoupili jsme do KSČ a v roce 1948 jsem byla zvolena předsedkyní OV svazu žen. Kteroužto funkci jsem zastávala až do rozpuštění organizace. Byla jsem též členkou ONV. Velitelství 1. partyzánské brigády Jany Žižky mi udělilo Čestný znak brigády I. stupně." 

 Josefa Jirovská

---

Dokumentace

Autoři

Příběh dal dohromady Skautská družina Lišáci, oddílu Ždánice , jmenovitě:
Dominik
Kuba
Saša
Mech
Princezna
Oliver
Jenda
Červánek

leden - duben 2017