Kobes Míla

Míla se narodil v Praze, vyrůstal v Plzni a po svatbě se přestěhoval zpět do Prahy. Měl manželku Drahuš Kobesovou (dříve Kraftovou), měli dvě děti. Byl tiskař a nakladatel, stejně jako jeho otec a bratr. Během Protektorátu tiskl průkazy totožnosti a protiněmecké letáky pro odbojovou skupinu generála Luži. Později byl zatčen a následně vyslýchán gestapem, 10.4. 1945 byl převezen do Terezína - Malé pevnosti. O pár měsíců později zde zemřel na tyfus.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Míla se narodil v Praze, ale vyrůstal v Plzni se svou rodinou. V Husově ulici zde jeho otec vlastnil tiskárnu a nakladatelství. Se svým bráchou chodil od dětství do skautského oddílu.   Postupně se stal roverem, zástupcem vůdce a v roce 1936 se stal kapitánem 9. oddílu vodních skautů a jeho bratr podkapitánem.Vyučil se v tiskárně svého otce a jako nadšený skaut mu doporučil vydávat knihy Jaroslava Foglara, takže v Kobesově tiskárně vycházela většina Foglarovek.

Příležitost k vydávání mých knížek se mi naskytla v nakladatelství Jana Kobese v Plzni. Oba dospělí synové pana Kobese byli vodáci, znali už moje dvě prvotiny (Boj a Hochy), a tak je doporučili k vydávání u jejich otce, který měl tiskárnu i nakladatelskou koncesi. Tím začalo moje několikaleté vydávání knížek u nich. (Život v poklusu, 1989)

Po svatbě s Drahuš Kobesovou (dříve Kraftovou) se přestěhovali do Prahy, kde převzal vedení pobočky rodinné tiskárny ve Školské ulici. Jeho bratr mu zde pomáhal jako vedoucí výroby.

Během protektorátu zde tiskl protiněmecké letáky a falešné  průkazy, tzv. Kennkarte pro odbojovou skupinu generála Luži. Také se zde scházeli členové zakázaného Junáka, aby připravovali jeho obnovy. Pár měsíců před květnovým povstáním gestapo odhalilo jeho činnost a 8. února 1946 byl zatčen.

Byl vyslýchán v Pečkově paláci, 10. dubna 1945 převezen do Malé pevnosti v Terezíně, kde  na následky tvrdého vyslýchaní a onemocnění tyfem zemřel 12. května 1945. Drahuše Kobesová se po válce zasloužila o jeho prohlášení politickým vězněm a spolupracovníkem odboje.

Na jeho počest vyhlásili závod, ve kterém vodní skauti museli na Českých řekách 200 km a plnit různé úkoly. V domě Kobesových ve Školské ulici byla 5. května 1945 po poledni oficiálně obnovena činnost Junáka. U "Kobesů" se také tiskly rukávové pásky se znakem lilie, které skauti využívali v rámci květnového povstání.

Již dávno před květnovou revolucí bylo v Praze zřízeno prozatímní ústředí Junáka u firmy Kobes ve Školské ulici. Zde se scházeli někteří junáčtí pracovníci k poradám a připravovali obnovení Junáka. Před vypuknutím Pražského povstání zde tiskli hoši z 13. vodního oddílu pásky s nápisem JUNÁK, které se pak staly revolučním označením junáků a skautek. Ke Kobesům jsem přišel, spolu s dalšími bratry, 5. května po poledni a tím byla oficiálně obnovena činnost Junáka. (Junák, č. 23/1946)

Zdroje: ROČENKA kmene dospělých 2009, příloha Kmenových novin OS, část 09.

---

Pamětní místa

Pamětní deska Míla Kobese byla odhalena 13. května 1949 na domě Kobesově tiskárny (Školská č.p. 12), kde ji můžeme vidět dodnes.

---

Skautský život

vodní skaut v Praze a Plzni

Míla začal chodit do skautského oddílu B.P. v Plzni (7. oddíl). Ten byl založen 9. listopadu 1919.  V tomto oddíle později působil jako rádce, stal se zástupcem vůdce a při tom vedl i oddíl roverů.

Když v Plzni vznikl oddíl vodních skautů (9. oddíl) přestoupil k nim. V roce 1936 převzal jejich vedení po Vlastovi Kácalovi. Stal se tak kapitánem a jeho bratr později zástupcem.

Na jeho počest byla vyhlášena každoroční soutěž. Konala se pravidelně od 1. července do 10. srpna na různých českých řekách. Cílem bylo na vodě ujet alespoň 200 kilometrů, i na více řekách, a doplout až do Prahy. Každý soutěžní oddíl, čítající alespoň 21 lidí, si musel po cestě vést deník a plnit různorodé úkoly. Například v roce 1947 měli určit tepelné rozdíly dvou řek,  absolvovat prohlídku několika zámků a zapsat stručný popis, odhadovat a změřit výšku/hloubku jezera, přehrady, mostu a věže. Zdroje: Skauting v Plzni; článek Velká turistická soutěž vodních skautů (Pravda, 24.7.1947)

---

Více o osobě Hrdiny

Jako dítě žil v Plzni se svými rodiči Annou a Janem Kobesovými. Se svým bratrem Karlem Kobesem chodil do skauta. Jeho otec provozoval knihkupectví, knihovnu a papírnictví, ve kde se Míla vyučil. Později mu předkládal návrhy pro vydávání skautských příruček a autorů.

Dne 10. dubna 1945 se oženil s Drahomírou Kraftovou, učitelkou, a společně se přestěhovali do Prahy. Později se jim narodily dvě děti, Milan a Drahuška.

Karel Kobes byl svému staršímu bratrovi oporou ve skautském i profesním životě. Po svatbě Míly a Drahuše se také přestěhoval do Prahy a podílel se na odbojové činnosti, stejně jako jeho bratr. Poté, co Mílu odvedlo gestapo, nadále s Drahuší pomáhal obnově Junáka. Válku přežil, ale později byl odsouzen do tábora nucených prací, kde strávil dva roky. Ani poté se mu píliš nedařilo, měl potíže sehnat práci. Zemřel 7. řijna 1988.

---

Dokumentace

Autoři

Příběh dal dohromady 3. a 4. třída; Kokoška, z.ú. , jmenovitě:
Alča, Adí, Mára, Viktor, Miky, Terka, Stela, Stell, Verunka, Eve, Laura a Agnes

červen 2023