Student a skaut z Roudnice nad Labem. Zatčen v souvislosti s heydrichiádou. Zemřel v Malé pevnosti v Terezíně.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Miroslav se narodil a vyrůstal v Roudnici nad Labem. Byl studentem septimy na roudnickém gymnáziu v době atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě kvůli atentátu bylo proti studentům gymnázia vykonstruováno obvinění  z přípravy atentátu na řídícího učitele německé obecné školy, Alfréda Bauera. Ten byl také aktivním členem NSDAP.  Důsledkem bylo zatčení studentů sexty a septimy gestapem, které proběhlo během vyučování v sobotu 20. června 1942 v prostorách školy. V těhto třídách studovali i další členové tehdejšího roudnického skautského střediska, kteří byli také zatčeni a odvedeni. Byli to: Bohumil Kratochvíl, Otomar Fabián a Miroslav Kubík, který jako jediný skaut ze zatčených studentů přežil deportace a po skončení války se vrátil domů.

V kronice gymnázia je tento den popsán takto: "Zatčení žactva celé VII. třídy a chlapců VI. třídy tajnou státní policií z Kladna. Důvod není znám. Téhož dne telegrafické a písemné hlášení na ministerstvo školství a lidové osvěty a na zemskou škol. radu v Praze." (1)

Miroslav spolu se svými spolužáky byl odveden do Malé pevnosti v Terezíně, která sloužila jako věznice. Zde byli vyslýcháni, fyzicky i psychicky mučeni a nuceni k přiznání. Po tvrdých výsleších byl Miroslav umístěn na celu číslo 1 spolu s Miroslavem Kubíkem a Davidem Světem, který byl také jejich spolužák.

Někteří žáci byli propuštěni, ale někteří umístěni do pracovních skupin uvnitř pevnosti. Tepve později začali pracovat i mimo pevnost v různých pracovních zařazeních. Miroslav se dostal do prvního oddílu pracovního komanda Reichbahn, které mělo za úkol stavbu železnice na úseku Litoměřice - Ústí nad Labem. Jeho spoluvězeň Kubík byl umístěn do oddílu druhého.

Raichbahn komanda byly pokaždé nuceni absolvovat dlouhou cestu z Terezína do Litoměřic a zpět. Ač na první pohled se zdá, že Terezín a Litoměřice nejsou od sebe až tak vzdálené, trasa vězňů se prodlužovala z důvodu zákazu průchodu Terezínem jako městem. Miroslav chodil tuto trasu každý den a za každého počasí.

Podle vzpomínek Miroslava Kubíka při jednom takovémto pochodu dne 15. 7. 1942 za deštivého počasí nutili příslušníci SS vězně k obzvlášť rychlému tempu. Banálním důvodem bylo promítání filmu pro důstojníky, které chtěli dozorci stihnout. Zde si Miroslav Lácha pravděpodobně přivodil zápal plic, který se mu nakonec stal osudným.

Podle úmrtního listu zemřel Miroslav 22. července 1942 ve 20:30 na zápal plic v Policejní věznici Terezín a tím se stal první obětí zatýkání na roudnickém gymnáziu. (2) (3)

Zdroje:

(1) Kronika Gymnázia v Roudnici n. L., SOkA Litoměřice se sídlem v Lovosicích

(2) Ustní výpověď pana Ing. Miroslava Kubíka

(3) http://skolakemvprotektoratu.pamatnik-terezin.cz/index.php/perzekuce-mladee?id=1094

Skautský život

člen 2. oddílu Roudnice

Dokumentace

Pamětní deska vytvořená k příležitosti výročí 90. let roudnického skautingu.

Fotografie žáků, kteří se nevrátili, Miroslav Lácha v horní řade uprostřed. (Soukromý archiv pana Kubíka)

Miroslav Lácha v popředí uprostřed, bez čepice. (Soukromý archiv pana Kubíka)

Tábor 2. oddílu u Křivoklátu 1936. Miroslav Lácha třetí zleva ve spodní řadě. (Soukromý archiv pana Kubíka)

Autoři

Příběh dal dohromady Martina Fidlerová (Plamy), Věra Jelenová (Naty), Leden - duben 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.