Docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a pražský skaut. Bez soudu popraven Němci v Ruzyni ráno dne 17. listopadu 1939 v rámci akce proti studentům v protektorátu Čechy a Morava.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Byl nejstarším popraveným dne 17. listopadu 1939. Když jej Němci ten den časně ráno zatýkali, protestoval, že je univerzitním docentem. Odpovědí mu, podle Tomáše Pasáka, byla jen rána až mu spadl klobouk z hlavy. Několik minut po sedmé hodině ranní byl spolu s dalšími osmi osobnostmi studentského hnutí zastřelen příslušníky SS v ruzyňských kasárnách v Praze.

Pozdější docent Karlovy univerzity Josef Matoušek se narodil prvorepublikovému ministrovi stejného jména. Maturoval na smíchovském gymnáziu v Praze a poté pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě Karlova vysokého učení. Promoval v únoru 1929. Od roku 1931 pracoval v Archivu země české a také pedagogicky působil na Filozofické fakultě UK. Vědecky se orientoval na české a evropské dějiny devatenáctého století a na dobu Rudolfa II.

Politicky již v době první republiky patřil mezi kritiky prezidenta Beneše a jeho hradní skupiny. Ve vypjatých dnech mnichovské krize roku 1938 byl spoluautorem provolání českých historiků ke svým francouzským kolegům. Za Protektorátu se stal činitelem jediné Němci povolené politické strany, Národního souručenství, a v srpnu 1939 přijal funkci místopředsedy Českého svazu pro spolupráci s Němci. Josef Matoušek zastával nacionálně české pozice, byl okupanty trpěn a stavěl se proti vysloveně proněmeckému jednání.

V souvislosti s řadou protestních akcí v Protektorátu, především studentské demonstrace dne 28. října 1939 byl Matoušek brzy ráno dne 17. listopadu 1939 zatčen a za několik hodin v Ruzyni bez soudu popraven. V ten samý den se uzavřely dveře českých vysokých škol a některých univerzitních institucí. Postiženo bylo odhadem 15 000 studentů a zhruba 1 200 učitelských sil. Celá řada studentů byla uvězněna a následně poslána do koncentračních táborů, především do Sachsenhausenu. Dodnes je tento zločinný čin německých okupantů po celém světě připomínán 17. listopadu jako Mezinárodní den studentstva.

Záznam o doktorské promoci Josefa Matouška.

Zdroje:

Pasák, Tomáš. 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997.

Buriánek, František (ed.) et al. 17. listopad: odboj československého studentstva. Praha: Ústřední svaz československého studentstva, 1945.

Leikert, Jozef. Ráno přišla noc. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1989.

Pamětní místa

Pamětní deska na domě, kde byl Josef Matoušek zatčen (Praha-Smíchov, Švédská)

Památník popravených v ruzyňských kasárnách (Praha 6, Pilotů)

Hrob Josefa Matouška (Praha-Smíchov, hřbitov Malvazinky)

Skautský život

skaut z Prahy

Více o osobě Hrdiny

Otec, JUDr. Josef Matoušek, zasedal za první republiky v poslanecké sněmovně i v senátu. V letech 1929 až 1935 stál v čele ministerstva průmyslu, obchodu a živností.

Matka Magdaléna napsala po druhé světové válce paměti "Nezhojí všechno čas". Matoušková, Magdalena. Nezhojí všechno čas. 1. vyd. Praha: Topičova edice, 1948.

Dokumentace

Pamětní deska na domě, kde byl Josef Matoušek zatčen, Praha-Smíchov, Švédská. (www.vets.cz)

Památník popravených v ruzyňských kasárnách, Praha 6, Pilotů. (www.vets.cz)

Hrob Josefa Matouška, Praha-Smíchov, hřbitov Malvazinky. (www.vets.cz)

Autoři

Příběh dal dohromady Petr Tvrdý, březen 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.