Brněnský skaut, navigátor posádky Františka Fanty bombardovacího letounu Wellington u 27. operační výcvikové jednotky ve Velké Británii. Celá posádka zahynula při cvičném nočním orientačním letu v roce 1942.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Miroslav Mucha odešel ilegálně přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Sýrii do Francie. Do čs. zahraniční armády odveden 28. 3. 1940, Marseille (Francie). Osobní číslo: Z; F-2671. Po porážce Francie odplul lodí do Velké Británie. Zde se přihlásil od pozemní armády k letectvu, začal prodělávat výcvik navigátora bombardovacích letounů Wellington.

Byl zařazen do výcviku u 1429. čs. operační výcvikové letky (No 1429 COTF - Czech Operational Training Flight). Dne 1. 8. 1942 zahájila posádka F. Fanty, kde měl M. Mucha zastávat funkci navigátora, výcvik v kurzu č. 10. Od 31. 8. 1942 byla 1429. COTF umístěna na letišti Church Broughton, kde byla zařazena jako 5. výcviková letka (No 5 Training Flight /Czech/) k 27. operační výcvikové jednotce (No 27 OTU - Operational Training Unit).

Při cvičném nočním orientačním letu 13. 10. 1942 se Wellington Z8854 (KX-V) pilotovaný F. Fantou pokusil přistát za ztížených povětrnostních podmínek na letišti v Church Broughtonu, ale havaroval u obce Scropton. Všech šest mužů osádky (včetně M. Muchy) zahynulo, byli pohřbeni na hřbitově v Scroptonu, Derbyshire (Anglie).

“V průběhu nočního letu byl pro náhlé zhoršení počasí odvolán na základnu, která však byla již pokryta hustou mlhou. Všechny letouny byly proto divertovány na jiná letiště, kde byla situace příznivější, ale posádka letouna tuto zprávu nezachytila a pokoušela se v Church Broughtonu přistát I za těchto podmínek. Svědci ze země později tvrdili, že letoun v mlze několikrát zakroužil v prostoru nad základnou a ve 23.05 došlo k explozi letounu, který havaroval u Watery Lane nedaleko male obce Sropton přiléhající k letišti Church Broughton. S největší pravděpodobností došlo k poruše motoru, následnému pádu na minimální rychlosti a zřícení na zem. Letoun shořel a celá šestičlenná posádka zahynula”. 

Pohřeb se uskutečnil 16.10.1942 na hřbitově číslo 53 St. Paul v Scoptone, hrabství Derbyshire.

Zdroje:

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=822

Pajer, Miroslav. VE STÍNU SLÁVY. BOJOVÝ VÝCVIK ČESKOSLOVENSKÝCH LETCŮ, PŘÍSLUŠNÍKŮ BOMBARDOVACÍCH A DOPRAVNÍCH JEDNOTEK RAF, VE VELKÉ BRITÁNII V LETECH 1940 AŽ 1946. Cheb, 1992. ISBN: 80-85280-10-8

http://www.e-kysuce.sk/index.php/informe-a-postrehy-e-kysuce-140/19412-bitka-o-anglicko-letci


Pamětní místa

- Hrob ve Velké Británii, Scropton Cemetery, Derbyshire, hrob číslo 106.

- Pamětní deska oběti nacistické okupace VUT Brno, Opletalova 6/01.

- Pamětní deska oběti nacistické okupace Fakulty stavební VUT v Brně, Žižkova 17/02.

- Pomník v rodných Ivančicích: PADLI V BOJI.

Zdroj:

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=822

www.fcafa.com


Vyznamenání a ocenění

  • - Rozkazem ministra obrany ČSFR č. 0103 ze dne 29. 5. 1991 udělena hodnost podplukovník in memoriam od 1. 6. 1991.

    - Udělen titul Ing. in memoriam (17. 11. 1947, Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně).

    Zdroj:

    http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=822


Skautský život

člen 16. odd. Junáka Brno

16. oddíl

Oddíl měl svůj počátek u Baden-Powellových skautů začátkem roku 1920 a byl založen Františkem Svobodou.

Můžeme předpokládat, že prvopočáteční činnost 16. oddílu Junáka v Brně byla bez zařazení do vyšší celkové organizace. 1. 3. 1922 přestoupili poslední B-P oddíly do Svazu junáků skautů RČS a bývalý 7. oddíl B-P obdržel Číslo 16. Je zde úplná kontinuita obou částí, tzn. stejný vůdce i stejní členové.

Vedení tohoto oddílu nebylo vždy stálé, ale můžeme říci, že bylo pevné, soudě podle činnosti jeho členů. Jmenujme všechny vůdce do roku 1940 (přesně 4.11), kdy se oddíl dočkal svého rozpuštění...

Vedení

J. Anderlík,O.Novotný, S.Staníček, Karásek, Karel Kučera, Pavel Krenar, Ludvík Krenar, Jaroslav Holeček, který oddíl vedl až do února 1936. Potom převzali vedení roveři 16. oddílu, kteří se ve funkci vedoucího střídali až do onoho dne - 4. 11. 1940.

Prázdninová činnost v datech a událostech...

1920 - o Velikonocích putovní tábor na Slovensko, vedl F.Svoboda. 

1921 - stálý tábor u Velkého Meziříčí "Peklo", pouze 1 hangár, vedl F. Svoboda. 

1925 - účast na sjezdu skautek v Praze /konec června/ a dále desítidenní putovní tábor po Sázavě až na Sykovec s návštěvou tábora 12. oddílu, účast 7 členů.

1927 - stálý tábor u Doubravníka "Prudká", vedl Anderlík, 17 úč. 

1928 — , , ,, ,, ,, ,, ,, 20 uč.

1929 ,, ,, u Třeběnického mlýna, spolu s vlčaty 8. oddílu, vedl Karel Kučera. 

1930 - putovní tábor o Velikonocích po Malých Karpatech, vedl K Kučera. 

1930 - putovní tábor čtyřdenní po Českomoravské vysočině, vedl K. Kučera, účast 8 členů. 

1931 - účast na Táborech slovanských skautů v Praze a následný 14-denní putovní tábor Povltavím a Šumavou, vedl K. Kučera, účast 7 členů.

1932 - stálý tábor u Náměště n/Oslavou /Kaštanové údolí/, vedl K. Kučera, potom L. Vedral, 18 účastníků,  Starhradem Strečno. 

1933 - stálý tábor Strečno I. pod Starhradem, vedl P. Krenar.

 1935 - stálý tábor u Bohdalova /rybník Belfrfd/, vedl J.Holeček 

1936 - ,, ,, Strečno III., společně se skauty z Nového Jičína vedl L. Krenar a Fr. Richter. 

1936 - putovní tábor po Podkarpatské Rusi, účastníci J.Holeček, V. Netík, M.Netík a Mucha.

1937 - na kolech po Slovensku, vedl J. Holeček 

1938 - stálý tábor u Dolních Louček /Mezihoří/, vedl L. Novák.

Sborové závody

16. oddíl se poprvé zúčastnil sborových závodů v roce 1924 a umístil se na třetím místě. 

V roce 1925 v závodech o vlajku okresu se rovněž umístil na třetím místě. 

V roce 1926 již na druhém místě. 

V roce 1927 na třetím a o rok později v roce 1928 na čtvrtém místě. 

První místo mu stále unikalo. Nápor oddíl zahájil v roce 1930, kdy byl na druhém místě, rovněž tak v roce 1931. 

V roce 1932 sestoupil opět na třetí místo a teprve v letech 1934 a 1935 získal po dvakrát prvé místo a vlajku okresu. Posledně závodil v roce 1936, kdy se umístil na třetím místě. Ze 13 závodů závodil tedy 11 krát.

V roce 1929 po provedeném náboru členů a založení smečky vlčat, vystoupil stav junáků v oddíle nejvýše 85 členů. 

Zdroj:

https://is.muni.cz/th/215787/ff_b/Junak__13._stredisko_opraveny.txt

Skautské hnuti na Brněnsku II 1915_1938, 16. oddíl.


Více o osobě Hrdiny

Miroslav Mucha se narodil dne 31. ledna 1920 v Ivančicích, které náleží do okresu Brno-venkov. Zde se nachází i pomník s nápisem PADLI V BOJI, na kterém můžeme nalézt i jeho jméno. Jeho rodina zde bydlela v domě, který se nacházel v ulici Růžová číslo popisné 1. V této obci chodil do obecné školy a 4. tříd reálného gymnázia. Po zrušení vyššího gymnázia v Ivančicích přešel do Brna na I. státní reálku v Antonínské ulici, kde roku 1937 složil zkoušku dospělosti. 

Po studiích se rozhodl býti vojákem, proto se rozhodl jít k vojsku,kde sloužila až do rozpuštění čsl. armády v roce 1939. Zažil obsazování našeho pohraničí v roce 1938 a pak i celého státu v roce 1939. Demobilizoval jako četař aspirant dělostřeleckého pluku č. 7. Touha bojovat v něm však rostla...  jako když se přihlásil ke studiu:

...na Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše v Brně a to, když se rozhodl studovat stavební inženýrství.  Titulu Ing. se mu však dostalo až po válce a to in memoriam dne 17. 11. 1947.

Miroslav měl 3 sourozence, 3 bratry: Františka, Rostislava a Jaroslava.

Bydlel rovněž ve Zbýšově u Brna.

Po uzavření vysokých škol, se rozhoduje opět vstoupit k vojsku, tentokráte tomu zahraničnímu, aby mohl bojovat proti nepřátelskému Německu. Ve válce s Německem byl a Francie a Velká Británie. Jeho cílem se tak stala Francie. Z domu odchází mladý Miroslav Mucha časně zrána o půl 4. Tenkrát mu nebylo ještě a ni dvacet let. Svou neoblomností a zápalem pro dobrou věc se dostává přes Francii až do Velké Británie.

Zde se  stal obětí okupace, když bojoval v rámci zahraničního odboje jako příslušník československých leteckých jednotek ve Velké Británii.

Při oslavách 60. výročí od osvobození  byl z ivančických zahraničních vojáků také připomenut Miroslav Mucha, který tragicky zahynul při havárii letounu v Anglii. 2. světová válka pro Ivančice znamenala 132 obětí – připomenuty byly přesné počty padlých, umučených a zlikvidovaných z různých důvodů.

Zdroj:

Čejka, Jiří a kol. Ivančice, Dějiny města. Ivančice, 2002. ISBN 80-238-9441-2.

http://www.ivancice.cz/ivancice-osvobozeni60.php

Záznam o bratru Miroslavu Muchovi z Ivančic.


Dokumentace

Fotografie mladého Miroslava Muchy. Zdroj: http://data-krizovatka.skauting.cz/plajner/10/priloha/28_2.html

Miroslav Mucha v uniformě. Zdroj: www.fcafa.com

Hrob ve Velké Británii, Scropton Cemetery, Derbyshire, hrob číslo 106. Zdroj: www.fcafa.com.

Pamětní deska v rodných Ivančicích. Zdroj: www.fcafa.com.

Pamětní deska nacházející se v budově Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše v Brně, na ulici Žižkova 17. Zdroj: www.fcafa.com.

Tábor 16. oddílu Brněnských skautů u Strečna v roce 1934. Miroslav Mucha označen červeným kroužkem. Zdroj: Skautské hnutí na Brněnsku.

Miroslav Mucha v Uniformě RAF. Zdroj: http://www.raf-lichfield.co.uk/mucha.htm

Autoři

Příběh dal dohromady Nel Franková - Vážka, Červenec 2018

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.