Rudolf Olšovský ml.

Rudolf Olšovský ml. byl skautem duší i tělem. Zakládal kmen Junáků volnosti v Suchdole nad Odrou - odkud také pocházel. Za odbojovou činnost (tisk a šíření letáků) byl zatčen, odsouzen a popraven.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Rudolf Olšovský pocházel z chudých poměrů, vyučil se na strojního zámečníka. Skautem se stal v sedmnácti letech jako zakládající člen Junáků volnosti (skautská organizace se socialistickou orientací) v Suchodole n. Odrou. Získal přezdívku Admirál, byl kronikářem a podílel se na vedení oddílu. Po zabrání Sudet se s rodinou odstěhoval do Ostravy.

V Ostravě pracoval Rudolf jako zámečník u stavební firmy Skala - Smolka na Poděbradově ulici, zároveň se zde také stává členem ilegálního výboru KSČ ve Vítkovických železárnách (buňka Vítkovice - jejíž vedoucím byl Ladislav Ševčík). Zajišťuje výrobu a šíření nelegálních tiskovin a plakátů. Ke konci roku 1941 dochází v Ostravě k prvnímu hromadnému zatýkání členů ilegálního výboru. Mezi zatčenými byl osmnáctiletý student Jan Cwirz ze Zárubku, který se ze strachu nabídl jako konfident Gestapa (pod krycím jménem „Hans“, ev. č. MO-106), Cwirz poslal na smrt přes 127 obětí z Ostravska - sám byl popraven až v roce 1955. Dne 13. 1. 1943 byl zatčen zbytek ilegálního výboru, mezi nimi i Admirál. V únoru 1943, proběhla prohlídka domu na ulici Mánesova 25 v Moravské Ostravě. Prohlídku vedl Willy Kampf, známý jako Černý Willy. Před touto prohlídkou se naštěstí podařilo bratrům Slavomírovi a Vlastimilovi zlikvidovat části tajné tiskárny, kterou měl Rudolf ve sklepě.

Důvodem jeho zatčení, odsouzení a popravy, byla "velezrádná činnost proti Říši", spočívající ve výrobě a distribuci letáků velezrádného obsahu, za což jiný trest nežli smrt nebyl. Výslechy trvaly několik měsíců, poté byl dne 12. 11. 1943 ve věznici v Breslau (dnešní Vratislav v Polsku) Rudolf Olšovský ml. - Admirál popraven stětím v 17:30 hod. ve věku 24 let. Po celou dobu trval na tom, že jeho rodina ani bratři nevěděli o jeho odbojové činnosti proti nacistickému Německu. Nikdy neprozradil nic, co by Gestapo mohlo přivést na stopu někoho dalšího z odboje. Svým příkladným hrdinstvím a mlčením zachránil spoustu životů, a jeden ze všech nejcennější – život svého bratra Slavomíra, kterého museli nacisté propustit pro nedostatek důkazů.

Pro rodinu byla ztráta Admirála velkou tragédií, protože po jeho smrti se jeho matka stala samoživitelkou celé rodiny (uvádí se, že ta měla až 6 členů).

Pro průkaznost všech dokumentů přidávám čestné svědecké prohlášení Jana Kučery z 3. 2. 1948, který byl přímým účastníkem událostí, ohledně účasti Rudolfa Olšovského v ilegálním odboji:

"Po okupaci v roce 1939 byl jsem s Rudolfem Olšovským seznámen prostřednictvím Bohumila Strnadla. Nejdříve jsem jej znal pod jménem Kočák (?), je mi o něm známo, že od doby našeho seznámení do doby páteční asi v prosinci 1942 pracoval na výrobě ill. letáků, tj. redakci, tisku i distribuci. Letáky byly tiskovinou ill. org. KSČ. V roce 1943 jsem se s ním setkal ve věznici ve Vratislavi (Breslau), kde byl pro velezradu proti Německu odsouzen k smrti, a že rozsudek byl v roce 1943 vykonán." 

Zdroje:

Olšovský web

Dipl. Ing. Olšovský, Vladimír - Mauglí. Brožura vydaná u příležitosti vzpomínkové akce ku 60. letům od založení skautingu v Suchdole nad Odrou. Prosinec 1996, vydání první, v počtu 100 kusů.

Osobní spis účastníka národního boje za osvobození číslo 2484471, schválen 14. 3. 1974, poskytl Vojenský historický archiv.

---

Pamětní místa

V sobotu, dne 7. 9. 1996 v 16.00, byla na Slibové skalce  v pohořských lesích odhalena pamětní deska na Mohyle skautů, na níž je uvedeno: Rudolf Olšovský, Bohumil Strnadl, na památku suchdolských skautů umučených za II. sv. války, Vratislav 1943.

Mohylu vybudovali společně Junácký oddíl ze Suchdolu nad Odrou včetně "bývalých" starších členů a trampská osada Jestřáb ze Suchdolu nad Odrou u příležitosti šedesáti let vzniku skautingu v Suchdole nad Odrou na počest popravených suchdolských skautů Rudolfa Olšovského (Admirál) a Bohumila Strnadla (Anténa).

Pamětní desku navrhli Daniel Říčan - Dan a Vlastimil Olšovský - Mauglí a zhotovil ji kameník Otto Mader. Deska byla vytažena z Kletenského potoka v roce 1991 nad přehradou Kletná. Pod takovými kameny snad kdysi chytal bratr Admirál spolu se skauty raky a pstruhy a dnes je mu náhrobkem.

Zdroje:

Poodří, Časopis obyvatel Horní Odry, 4/2005

Dipl. Ing. Olšovský, Vladimír - Mauglí. Brožura vydaná u příležitosti vzpomínkové akce ku 60. letům od založení skautingu v Suchdole nad Odrou. Prosinec 1996, vydání první, v počtu 100 kusů.

---

Vyznamenání a ocenění

• Junácký kříž „Za vlast 1939-45“, Zlatý stupeň in memoriam (číslo matriky 170)

  Pamětní odznak SOPVP "in memoriam" na paměť účasti v národním boji za osvobození Československa v letech 1939 - 1945 (číslo matriky 13631)

  Zdroj:

  https://sites.google.com/site/olsovskyweb/hrdina1/typicky

---

Skautský život

Zakládající člen 46. kmene Junáků Volnosti v Suchdole n. Odrou

Rudolf Olšovský ml. s přezdívkou "Admirál" (to proto, že rád kreslil námořní a letecké bitvy), zastával funkci kronikáře, mladý muž, který se v prosinci 1936 účastní zakládající schůze v hotelu Santarius v Suchdolu nad Odrou, v rámci které vzniká 46. kmen Junáků Volnosti. Zásluhu na vzniku mají také skauti ze Studénky. Mezi další zakládající členy patřili také: Alois Adámek (první vedoucí oddílu), Jindřich Adámek (zástupce vedoucího oddílu), Arnold Knispel (hospodář), Miroslav Kubáč (kulturní vedoucí), Tomáš Hruška (rádce), Alois Pernický (rádce), Bohumil Strnadl (organizační pracovník). 

První oficiální klubovnou nově vzniklého skautského oddílu se stal dům rodiny Olšovských č. p. 321 za vlakovým nádražím v Suchdolu nad Odrou (viz foto). Admirál se naplno zapojil do činnosti oddílu a do přípravy prvního letního tábora. 

V září 1937 se účastní ve skautském stejnokroji pohřbu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. 

V roce 1938 probíhala činnost suchdolských skautů už ve znamení zhoršujících se politických i světových událostí. To znamená zrušení příprav druhého letního tábora. Dalším vážným problémem byla žádost Adolfa Hitlera o vydání pohraničí a Sudet s německým obyvatelstvem, tedy i Suchdolu nad Odrou (Zauchtel). Pro české děti (Junáky nebo Sokoly) bylo od té doby nebezpečné vyjít na ulici ve svém stejnokroji, neboť byly okamžitě napadány německou mládeží. To, co bylo vybudováno, je nyní  v Suchdole nad Odrou přerušeno v polovině září 1938. Česká menšina v Suchdolu nad Odrou musela do 12 hodin 10. října 1938 opustit své domovy nebo se přidat k německé straně. Rudolf Olšovský ml.  - Admirál byl společně se svou rodinou odsunut do Moravské Ostravy, do domu na ulici Mánesova 25.

Zdroj:

https://sites.google.com/site/olsovskyweb/hrdina1/typicky

---

Více o osobě Hrdiny

Rudolf Olšovský ml. se narodil 20. 10. 1919 v Žilině u Nového Jičína na Severní Moravě, odkud pocházela jeho matka Anna Olšovská, rozená Jurglová.  Jeho otec byl Rudolf Olšovský st. (1888 - 1935), úředník Československých státních drah, invalida a veterán z první světové války. Po Rudolfu Olšovském ml. se jeho rodičům narodily ještě čtyři děti a to Milada (1921), Lumír (1922), Slavomír (1926) a Vlastimil (1927).

Vychodil obecnou školu v Suchdole nad Odrou v roce 1931. Nastoupil do učení na strojního zámečníka. Nejprve se učil v Šenově u Nového Jičína, ale odtud se odešel doučit k firmě Manasek (dnes ROMOTOP) v Suchdole nad Odrou. Dále pokračoval v učení při měšťanské škole ve Fulneku. U firmy Manasek pracoval jako tovaryš až do nuceného odstěhování ze Suchdolu do Ostravy po zabrání Sudet v roce 1938.

Ostravsko bylo za okupace začleněno v některých případech pod soudní správu v Breslau (Vratislav, Wroclaw - PL). Tam byla pověstná mužská i ženská věznice na Kletschkaustrasse a bylo tam i sídlo nacistických soudů. Mnoho příslušníků komunistického i občanského odboje bylo odvezeno po výsleších na ostravském gestapu k soudu právě sem, do Breslau. Mnozí se již nevrátili. Je velice těžké zjistit počet antifašistů, kteří dostali nejvyšší tresty - tresty smrti. Odhaduje se, že to bylo více než tisíc vězňů. Většina rozsudků zněla: "Na trest smrti!" Popraviště bylo ve věznici na Kletschkaustrasse. Odsouzení byli ihned po rozsudku umísťováni v celách smrti, které byly na oddělení C III. Někteří vězňové se pokusili o sebevraždu. Celou dobu od rozsudku ke konečnému řešení, byl vězeň izolován od okolního světa. Popravy se konaly dvakrát do týdne: "Každou středu, každý pátek." Před popravou dostali odsouzenci poslední jídlo a pár cigaret. Mohli napsat dopis na rozloučenou. Poslední hodiny svého života zpívali státní hymnu nebo Internacionálu. Někteří plakali, ale nikdy mezi nimi nacisté nepoznali zbabělce. Odpoledne kolem 16. hodiny začaly popravy. Odsouzení si museli obléct papírové košile bez límce. Popravovalo se stětím hlavy sekerou, tzv. gilotinou. Popravy šly rychle za sebou a to v intervalech cca 2 minut. Takto byl odsouzen a popraven také Admirál - Rudolf Olšovský ml. a mnoho dalších, kteří obětovali své životy v boji proti fašismu a za nový společenský řád.

Zdroje:

https://sites.google.com/site/olsovskyweb/hrdina1/typicky

Dipl. Ing. Olšovský, Vladimír - Mauglí. Brožura vydaná u příležitosti vzpomínkové akce ku 60. letům od založení skautingu v Suchdole nad Odrou. Prosinec 1996, vydání první, v počtu 100 kusů.

---

Dokumentace

Autoři

Příběh dal dohromady Včeličky Vražné , jmenovitě:
Nela Franková - Vážka


leden - únor 2017