Před válkou vedl oddíl katolických skautů v Břeclavi. Po záboru Břeclavi se odstěhoval do Velehradu, kde ukrýval parašutistu. Při přepadení gestapem se partyzán zastřelil a František Pěček s manželkou požili jed.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

František Pěček vyrůstal v Břeclavi. Začátkem 30. letech 20. století vedl skupinu žáků odboru katolických skautů Jednoty Orla, později z této skupiny vznikly oddíly samostatné v rámci Ústředí katolických skautů - junáků v zemi Moravskoslezské. Angažoval se také jako šéfredaktor časopisu katolických skatů Naše hnutí. 

Po mnichovské dohodě byla Břeclav nespravedlivě přidělena k Německé říši a veškerý břeclavský skauting zanikl. František Peček se svojí rodinou se přestěhoval do Velehradu, kde si se sestrami Ludmilou a Annou pronajal cihelnu (dnes je na tomto místě vybudované fotbalové hřiště). 

V květnu roku 1942 navštívil Pěčka jeho bývalý spolužák Bohdan Šturm - Dorek, bývalý vedoucí břeclavských skautů DTJ a papírník ve Veselí nad Moravou. Domluvili se, že u Pěčků bude schován poraněný parašutista skupiny TIN, rodák z Břeclavi, rtn. Ludvík Cupal. Přímo u Pěčků však Cupal dlouho nezůstal. Ještě koncem května po dohodě s Pěčkovými si vybudoval provizorní úkryt ve skladě cihelny, ve kterém přečkal nejhorší období Heydrichiády. 

I ve stížených podmínkách Cupal nerezignoval na odbojovou činnost. Společně s des. Vojtěchem Lukaštíkem ze skupiny INTRANTISIVE se 18. září 1942 pokusil o destrukci železničního mostu mezi Nedakonicemi a Polešovicemi u Uherského Hradiště. Bohužel, nálož byla objevena ještě před spuštěním a nacistické bezpečnostní složky byly upozorněny na ilegální činnost. Začaly s vyšetřováním. 

Zimního dne 15. ledna 1943 vpadlo do Velehradu zlínské gestapo. Ludmila Pečková se pokusila o sebevraždu jedem, ale rychlý lékařský zákrok to znemožnil. Úspěšnější byl její bratr František Pěček s ženou Františkou, kteří se otrávili. Cihlami zabarikádovaný Ludvík Cupal se v bezvýchodné situaci zastřelil. Situace si vyžádala přes 30 zatčených, následný soud v Uherském Hradišti vynesl 21 rozsudků smrti. Popravy mj. i Bohdana Šturmy - Dorka se uskutečnily 30. června 1943 ve Vídni. 

Zdroje: ZATLOUKAL, Václav. Katoličtí skauti junáci v Československu: přehled historie. Brno: Javor, 1997. ISBN 80-900948-3-X

KORDIOVSKÝ, Emil., KLANICOVÁ, Evženie. město Břeclav. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001. ISBN 80-7275-025-9

Pamětní místa

Pamětní deska obětí odboje 2. světové války je umístěna v Břeclavi na zdi základní školy ulice Sovadinova. Kromě jména Františka Pěčka jsou uvedeny i jeho rodinní příslušníci (manželka a sestry) i jméno Bohdana Šturmy.

Skautský život

Vůdce 101. oddílu katolických skautů Břeclav

Katolický skauting v Břeclavi vznikl kolem roku 1933 zásluhou mj. právě br. Františka Pěčka. V roce 1935 čítal 101. oddíl 3 družiny - Orlí, Sojčí a Racků a 26 členů (z toho 14 členů řádně registrovaných ve Svazu). Zástupce vedoucího vykonával Karel Řezníček, sazeč v tiskárně Františka Navrátila. Krom 101. oddílu v Břeclavi figuroval i chlapecký oddíl 102. a dívčí 103., který vedla sestra Navrátilová.

V létě tábořili buď přímo u Břeclavi (1934) nebo u Moravského Krumlova na řece Jihlavce (1935) či u velehradské myslivny (1936). 

Břeclavští vydávali od roku 1935 Naše hnutí, poučný a zábavný časopis čs. katolických skautů v Břeclavi. Vycházel jednou za měsíc tiskem tiskárny Františka Navrátila v Břeclavi. Po čase se redakce přesunula do Brna (1937) (tisk ovšem zůstal i nadále v Břeclavi) a časopis  byl určen pro celou Moravskoslezskou zemi. Formát časopisu byl A5 s obsahem 16 stran a cenou 10 Kč (1937). 

V posledním roce předválečného skautingu (1938) bylo v Břeclavi 5 oddílů katolických skautů - dle nového číslování 1., 2., 3. dívčí, 6. a 39. vodní oddíl s celkovým počtem členů mezi 60 a 70. 

Zdroje:

ZATLOUKAL, Václav. Katoličtí skauti junáci v Československu: přehled historie. Brno: Javor, 1997. ISBN 80-900948-3-X

Naše hnutí: poučný a zábavný časopis katolických skautů v Břeclavi. V Břeclavi: Ústředí katolických skautů na Moravě, 1937 uložený v MZK Brno.

VYBÍRAL, Oldřich.K dějinám skautingu na Břeclavsku. Brno.  2002. 

Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jiří Mihola.

Dokumentace

Fotografie z tabla uloženého v břeclavské pobočce ČSOL. (Děkuji panu Zdeňku Špitálníkovi za zaslání fotografie Fr. Pěčka.)

Pamětní deska obětí odboje 2. světové války v Břeclavi na zdi základní školy. (www.vets.cz)

Autoři

Příběh dal dohromady Štěpán Káňa - Káně, říjen 2016 - duben 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.