Mladý skaut z Prahy, byl těžce zraněn v boji na barikádách 7. 5., zemřel 14. 5. 1945.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Miroslav Rampl byl členem 33. oddílu JUNÁKA v Praze Nuslích, Na Květnici 37. V roce 1939 byl s tímto oddílem na táboře v Měsíčním údolí u Vlašimi a v roce 1940 na táboře Dvanácti dnů u Ledců, který však byl předčasně ukončen z příkazu protektorátních úřadů 13. července.

Miloval přírodu i hvězdnou oblohu, prázdniny v Podkrkonoší v okolí Semil, na Sedlčansku v okolí Kosovy Hory. Od roku 1942 byl členem České astronomické společnosti v Praze, při petřínské hvězdárně. V létě 1943 prošel se stanem část Moravy od Jevíčka, přes vrcholy Beskyd do Zlína, v létě 1944 od Třebíčska přes jeskyně Moravského krasu do Brna.

Miloval umění, hrál výborně na klavír, navštěvoval koncerty ve Smetanově síni, Národní divadlo, výstavy a mnoho četl. Byl i členem Kruhu přátel českého jazyka v Praze. Byl rád ve společnosti, absolvoval taneční kursy Gustava Jiráka.

Měl nadání pro lehkou atletiku, hrál volejbal, stolní tenis, jezdil na kole, plaval, bruslil, lyžoval, od roku 1943 byl členem Šermířského odboru S. K. Slavia v Praze, který sídlil v suterénu paláce Metro na Národní třídě. Začátkem února 1944 se umístil na 6. místě dorosteneckého přeboru ve fleretu a 14. 5. 1944 na 4. místě přeboru juniorů.

Studoval na Vyšší průmyslové škole v Betlémské ulici 4, v Praze. Tam složil maturitu na stavebním oboru dne 15. 2. 1945, když den předtím unikl smrti cestou ze školy. Opustil tehdy svůj úkryt před náletem v Reslově ulici nedlouho před tím, než na dům dopadla bomba.

Považoval za svou přirozenou povinnost svými činy přispět k osvobození a bojoval na barikádách. Od soboty 5. 5. 1945 byl na barikádě v blízkosti Věznice Pankrác. V obavách o svou rodinu se v pondělí 7. května v noci vracel do svého domova na Kačerov, do ulice Na úlehli 796/12. Ulice ale byla obsazena německými vojáky. Bylo to hodinu před půlnocí, kdy byl zasažen třemi ranami z jejich kulometu. Druhý den dopoledne se podařil jeho převoz do nemocnice v Krči. Ve čtvrtek 10. 5. mohl ještě se svým mladším bratrem sdílet radost z konce války a osvobození Prahy Rudou armádou. Při loučení si však zamávali naposledy. V pondělí 14. 5. zemřel v náručí své matky, před desátou hodinou dopolední. Zbyla jen útěcha v jeho slovech „Kdybych do teď žil, dost jsem žil“, „Je krásné zemřít pro svou vlast“. Snad právě těžké doby odkrývají hrdinství a přejí ideálům, i když cena za ně je ta nejvyšší. Pro velký počet květnových obětí bylo vyloučeno obstarat pohřební služby a tak po 5 dnech odvážela rakev z nemocnice na dvoukoláku teta se strýcem a sami po vykopání hrobu uložili rakev. Hrob je dnes evidován na seznamu válečných hrobů na Olšanech, hřbitov VII/14e, hrob č. 82.

Pamětní místa

pamětní deska „Obětem 2. světové války“, umístěná ve vestibulu SPŠ strojnické v Praze 1, Betlémské 4/287

pamětní deska „Ve chvíli smrti dali vlasti svobodu“ ve vestibulu Střední průmyslové školy v Praze 4, Družstevní ochoz č. 3

Vyznamenání a ocenění

  • udělení Československého válečného kříže 1939 „In memoriam“ prezidentem republiky

    Junácký kříž „Za vlast 1939 – 45“ Zlatý stupeň in memoriam Náčelnictvem Junáka

Skautský život

Člen 33. odd. Junáka v Praze XIV

Dokumentace

pamětní deska "Ve chvíli smrti dali vlasti svobodu" ve vestibulu Střední průmyslové školy v Praze 4, Družstevní ochoz 3

hrob č. 82 na Olšanech, hřbitov VII/14e

Autoři

Příběh dal dohromady Ing. Ladislav Rampl, bratr květen 2019

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.