Syn Aloise Rašína, patřil k první generaci skautů u nás. Právník a politik, zatčen a odsouzen za odbojovou činnost, zemřel ve vězení.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Ladislav Rašín se narodil v Praze jako nejstarší syn Aloise Rašína a Karly Rašínové (roz. Jánské). V mládí vstoupil v Praze do III. skautského oddílu (vůdce Miloš Klika) a po roce 1915 se účastnil akcí roverské družiny Bobrů pražské Dvojky. Stal se prvním nositelem odborky lyžař, kterou složil na Benecku v Krkonoších.

Po 1. světové válce začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně působil jako osobní tajemník svého otce. Svá studia úspěšně ukončil v roce 1923. Na počátku tohoto roku byl komunistickým atentátníkem zavražděn jeho otec a Ladislav přísahal, že půjde v jeho stopách. Slib dodržel. Na počátku roku 1924 odcestoval do Paříže a na základě studia materiálů ohledně mírové konference ve Versailles sepsal knihu "Vznik a uznání československého státu". Už zpátky v Praze uspořádal otcův archiv a připravil k vydání jeho Paměti - práce to byla komplikovaná, neboť jeho otec sice zamýšlel do budoucna své paměti sepsat, nicméně vzhledem ke své násilné smrti s tím ani nezačal (Prohlásil: "Do osmdesáti budu dělat politiku, pak napíšu paměti."). Měl navíc fenomenální paměť, a tak si nečinil žádné poznámky. Roku 1929 Paměti Aloise Rašína skutečně s předmluvou jeho syna Ladislava vyšly.

V roce 1935 by zvolen poslancem za Národní sjednocení. Při obecních volbách na jaře 1938 navrhoval v obcích s vysokým zastoupením německého obyvatelstva jednotné kandidátky českých stran, které by byly účinnou protiváhou nacisticky a protičesky zaměřené SdP, která měla podporu drtivé většiny německého obyvatelstva. Jeho návrh se mu však nepodařilo zrealizovat. V době 2. republiky patřil mezi odpůrce změn politického systému. Vystoupil na obranu republiky a proti Mnichovu. Stál v čele Výboru na obranu republiky, ustaveného 22. 9. 1938. 

Po německé okupaci a vyhlášení protektorátu Čechy a Morava se zapojil do odbojové činnosti v rámci podzemní organisace Politické ústředí. Už 13. prosince 1939 byl zatčen gestapem a uvězněn ve věznici na Pankráci. V létě 1940 byl převezen do Berlína a v prosinci 1941 postaven před soud. Před soudem pronesl odvážnou obhajobu, při které se prohlásil za věrna svému národu a obvinil Německo z porušování protektorátní autonomie. Soud jej odsoudil k trestu smrti, rozsudek byl po roce změněn na 15 let těžkého žaláře. Prošel řadou věznic a během pobytu v nich těžce onemocněl. Zemřel krátce před příchodem americké armády ve vězeňské nemocnici ve Frankfurtu nad Mohanem.

Zdroje:

Wikipedie a následné odkazy/Ladislav Rašín – životopis od Dr. Josefa Tomeše

Pamětní místa

Pamětní desku má společně ze svým otcem na domě kde oba bydleli a kde byl Ladislav zatčen a před kterým byl Alois postřelen. Deska byla odhalena 17. října 2003. Pamětní deska je na domě v pražské Žitné ul. 562/10.

Je uveden na pamětní desce v Masarykově střední škole chemické (Praha, Křemencova 12), v této budově chodil do gymnásia.

Zdroje:

www.wets.cz

Vyznamenání a ocenění

  • Junácký kříž „Za vlast 1939–45“ zlatý stupeň

    Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy udělen až po jeho smrti a to v roce 1995.

Skautský život

člen III. oddílu a II. oddílu Praha

Dokumentace

Láďa Rašín při skautské výpravě do Svatojánských proudů na lodi Atolanta 20. 5. 1916 (Zdroj: Archiv Junáka, Skautský institut)

Láďa Rašín (druhý zleva) na výletě se skautskými přáteli 15. 1. 1916 (Zdroj: Archiv Junáka, Skautský institut)

Protokol o splnění odborky lyžař ze dne 31. 12. 1915 (Zdroj: Archiv Junáka, Skautský institut)

Pamětní deska v Žitné ulici v Praze (Zdroj: www.vets.cz)

Pamětní deska v budově školy v Křemencově ulici (Zdroj: www.vets.cz)

Vyznamenání Junácký kříž „Za vlast 1939–45“ zlatý stupeň (Archiv Junáka, Skautský institut)

Autoři

Příběh dal dohromady Vojtěch Rusnok a Roman Šantora, únor 2017.

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.