Ruský legionář, generál československé armády, zemský skautský náčelník. Aktivní v odbojové organizaci Obrana národa. Popraven za prvního stanného práva po nástupu R. Heydricha.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Z gymnazisty velitelem pluku

Prvorepublikový generál a výrazná postava prvního i druhého národního odboje, Oleg Svátek, se narodil roku 1888 jako syn učitele. Pokřtěn byl jménem Josef. Změnu na Oleg mu Ministerstvo vnitra povolilo až v roce 1930.

Po maturitě na gymnáziu odešel do Vídně, kde vystudoval vojenskou kadetní školu. Po vypuknutí první světové války odchází mladý důstojník se svým útvarem na ruskou frontu, kde jeho kariéra v rakouské armádě skončila. Svátek padl do zajetí a na vlastní žádost byl roku 1916 zařazen do jednotek českých a slovenských dobrovolníků. Jako legionář prošel boji u ukrajinského železničního uzlu Bachmač a v konfliktu s bolševiky na Transsibiřské magistrále. Postupně se vypracoval až na velitele 6. pluku Hanáckého, se kterým se roku 1920 vrátil do Československé republiky v hodnosti podplukovníka.

Velel obraně Podkarpatské Rusi

Vojenskou uniformu obléká i po celých dvacet let první republiky. Studuje válečnou školu a slouží v celé řadě posádek ‒ v Praze, Kroměříži, slovenských Michalovcích, Litoměřicích, Mladé Boleslavi a od roku 1935 je velitelem divize v Užhorodě. Mezitím je jmenován do nejnižší generálské hodnosti a v roce 1937 se stává zemským skautským náčelníkem pro Podkarpatskou Rus. V březnu 1939 se jeho podřízené jednotky postavily se zbraní v ruce na odpor maďarskému vojsku, které chtělo okupovat území republiky.

V nově zřízeném protektorátu Čechy a Morava se Oleg Svátek zapojuje do odbojové organizace bývalých vojáků, do tzv. Obrany národa. Až do září 1941 unikal zatčení. Po zajištění německou tajnou státní policií byl brutálně vyslýchán v Petschkově paláci, ani přesto ale nevyzradil jména svých spolupracovníků. Životní dráha generála Svátka se přiblížila do cíle po nástupu Reinharda Heydricha do Prahy. V rámci prvního stanného práva byl 1. října 1941 v Ruzyni popraven

Odkazy:

Oleg Svátek v legionářské databázi

Zdroje:

Článek v časopise Vojenské rozhledy

STEHLÍK, Eduard – LACH, Ivan. Vlast a čest byly jim dražší nežli život. 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint, 2000.

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005.

Pamětní místa

Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před budovou Ministerstva obrany ČR, Tychonova, Praha 6

Pamětní deska v kostele Svatého Fabiána a Šebestiána, Praha 6

Památník popravených v ruzyňských kasárnách

Svátkova ulice, Praha

Vyznamenání a ocenění

  • Československý válečný kříž 1918

    Československý řád Sokol s meči

    Československá revoluční medaile

    Československá medaile Vítězství

    Důstojník Řádu čestné legie (Ordre national de la Légion d'honneur ‒ Officier)

    Československý válečný kříž 1939 in memoriam

    Junácký kříž „Za vlast 1939 – 45“, zlatý stupeň

Skautský život

Náčelník zemské skautské rady pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě

Dokumentace

O. Svátek (vpravo) v Užhorodě, Konstantin Hrabar - zemský starosta a A. B. Svojsík - náčelník Svazu Junáků skautů RČS, asi v roce 1937. (Archiv Junáka, Skautský institut)

Článek O. Svátka Buď připraven z časopisu Junák r. 24, č. 10, 1938. (Archiv Junáka, Skautský institut)

Junácký kříž „Za vlast 1939 – 45“, zlatý stupeň. (zdroj: Archiv Junáka, Skautský institut)

Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před budovou Ministerstva obrany ČR, Tychonova, Praha 6 (www.vets.cz)

Pamětní deska v kostele Svatého Fabiána a Šebestiána, Praha 6 (www.vets.cz)

Památník popravených v ruzyňských kasárnách (www.vets.cz)

Autoři

Příběh dal dohromady Petr Tvrdý, únor 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.