Jindřich Vohryzek byl hlinecký skaut. Kvůli svému židovskému původu byl v roce 1942 poslán do Terezína a později byl umučen v Osvětimi z důvodu rasové nenávisti.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Jindřich Vohryzek byl nejmladším ze tří dětí Rudolfa Vohryzka a jeho ženy Bedřišky rozené Lamplové. Narodil se 24. března 1919 v Hlinsku. Jeho otec pocházel ze Záboří u Proseče, vyučil se pomocníkem příručího a poté vypomáhal svým rodičům s provozováním obchodu se smíšeným zbožím v Jarošově. Od roku 1911, kdy se oženil, začal obchodovat s kůžemi. V následujícím roce manželé Vohryzkovi zakoupili dům v Hlinsku v dnešní Havlíčkově ulici č. p. 639 (naproti budově židovské synagogy, v níž dnes sídlí městské muzeum) a narodil se jim jejich první syn Otto. Vedle dvou synů měli ještě dceru Elsu, která se narodila roku 1915. Rudolf Vohryzek provozoval svoji živnost v hlinecké místní části Betlém. Jak dokládá jeho živnostenský list z roku 1936, obchodoval nejen s kůžemi, ale také s peřím, starým železem a odpadky. V roce 1941 svůj obchod prodal. „Vohryzkovi byli naši známí, velmi dobří a poctiví hlinečtí židé,“ charakterizoval rodinu Ing. Jaroslav Žežulka v dopise z roku 1981.

Společně se svým starším bratrem se Jindřich Vohryzek v mládí přidal k hlineckým skautům. Dochovalo se několik fotografií ze skautského tábora z roku 1938, na kterých je Jindřich zachycen ve skautském kroji. Ve stejném roce byl Jindřichovi vystaven řidičský průkaz s povolením řídit „motorové vozidlo více než dvoukolové o celkové váze do 2.600 kg“. V kolonce povolání je uvedeno obchodní příručí. Nějakou dobu žil Jindřich se svým bratrem Ottou v Praze na adrese Dlouhá č. p. 41. Jejich pobyt v centru Prahy je doložen k 22. 7. 1940 v potvrzení Okresního úřadu Chrudim pro Policejní ředitelství v Praze.

V následujícím období se začala stupňovat perzekuce židovských obyvatel protektorátu Čechy a Morava, která je měla připravit o jejich práva i majetek. Rudolf a Bedřiška Vohryzkovi a jejich tři dospělé děti se společně přestěhovali do Trhové Kamenice. Jindřich byl nuceně nasazen na stavbu kanalizace v Přelouči (patrně v červnu 1941) a následně na stavbu úseku železniční trati mezi Sázavou a Velkou Losenicí u Přibyslavi (jeho přítomnost je doložena Úřadem práce v Pardubicích k 4. 8. 1941). Od 26. 1. 1942 prováděl fyzicky namáhavé výkopové práce pro Luftwaffe v Sobíňově. V druhé polovině července téhož roku pak byl poslán do Moravské Ostravy, kde vykonával neméně náročnou hornickou práci.

Dne 5. prosince 1942 byl Jindřich Vohryzek se svým bratrem a rodiči a dalšími Židy z bývalých okresů Chrudim, Hlinsko a Skuteč deportován z Pardubic transportem Cf do koncentračního tábora v Terezíně. Do Pardubic byli přepraveni již 3. prosince sběrným vlakem, který vyjel z Chotěboře. Z nádraží se Židé přesunuli na shromaždiště v budově dnešní pardubické obchodní akademie, kde jim byly zabaveny cennosti. Po několikatýdenním pobytu v Terezíně byl Jindřich poslán transportem Cs 26. 1. 1943 do Osvětimi. Jeho další osud je neznámý. Z rovného tisíce osob, které byly do Osvětimi deportovány transportem Cs, jich přežilo jen 41. Jindřich Vohryzek mezi nimi nebyl.

Jindřichovi rodiče a bratr Otto byli do Osvětimi transportováni 6. září 1943, jeho sestra Elsa tam byla odeslána už 26. října 1942. Nikdo z nich nepřežil.

Zdroje:

• Archivní dokumenty Městského muzea v Hlinsku (korespondence mezi Jaroslavem Žežulkou a Jaromírem Trojanem z roku 1981).

• Archivní dokumenty Státního okresního archivu Chrudim (potvrzení Okresního úřadu Chrudim pro Policejní ředitelství v Praze z roku 1940, řidičský průkaz Jindřicha Vohryzka, výuční list a živnostenské listy Rudolfa Vohryzka).

• Archivní dokumenty Židovského muzea v Praze (písemnosti vydané a přijaté úřady práce a v období protektorátu Čechy a Morava)

• BUCANOVÁ, Magdalena: K historii Židů v Trhové Kamenici. Diplomová práce, Brno 2012.

• Holocaust.cz: Databáze obětí / Jindřich Wohryzek. Dostupné na: http://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/135235-jindrich-wohryzek/

• PROCHÁZKA, Filip: Trhovokamenický památník. Web věnovaný nejen památníku trhovokamenickým obětem Holocaustu a příslušníkům Royal Air Force, který byl odhalen 2. 9. 2012. Dostupné na: http://www.trhovokamenickypamatnik.cz/

• VOLEJNÍK, Otakar a kol.: 85 let skautingu v Hlinsku, Hlinsko 2003.


Skautský život

činovník Junáka v Hlinsku v Čechách


Dokumentace

Jindřich Vohryzek na skautském táboře U Zahrádky v roce 1938 (Archiv skautského střediska v Hlinsku)

Jindřich Vohryzek (druhý zleva) na skautském táboře U Zahrádky v roce 1938 (Archiv skautského střediska v Hlinsku)

Jindřich Vohryzek (stojící vlevo od stožáru) na skautském táboře U Zahrádky v roce 1938 (Archiv skautského střediska v Hlinsku)

Památník obětem holocaustu a příslušníkům Royal Air Force z Trhové Kamenice, který byl odhalen 2. 9. 2012 na náměstí v Trhové Kamenici

Památník obětem holocaustu a příslušníkům Royal Air Force z Trhové Kamenice, který byl odhalen 2. 9. 2012 na náměstí v Trhové Kamenici (detail)

Dům v Hlinsku v dnešní Havlíčkově ulici č. p. 639, v němž Vohryzkovi bydleli

Havlíčkova ulice v Hlinsku - pohled na městské muzeum (vpravo), radnici (dole s červenou věžičkou), městskou galerii (vlevo nad radnicí) a dům Vohryzkových

Autoři

Příběh dal dohromady Vojtěch Homolka , jmenovitě:
Poděkování za cenné informace a podklady náleží Alžbětě Langové ze Státního okresního archivu Chrudim a badateli Filipu Procházkovi

březen - květen 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.