Skaut z Bystřice nad Pernštejnem. Po útěku z Protektorátu příslušník čs. zahraniční armády ve Francii a Velké Británii. Vycvičen jako parašutista a zařazen do skupiny BRONSE. Těžce zraněn při sestřelení letounu s paraskupinou, vyslýchán německými bezpečnostními složkami. Zraněním podlehl 23. března 1943.
Mládí a útěk
Jeden z nejmladších vojáků československé zahraniční armády za druhé světové války pocházel z Bystřice nad Pernštejnem. Zde otec F. Vrbky, bývalý italský legionář, pracoval jako úředník finanční správy. Mladý František byl nadšený sportovec, hodně lyžoval, chodil do skauta a do Sokola. Obecnou i měšťanskou školu absolvoval v Bystřici a poté nastoupil na reálné gymnázium do Nového Města na Moravě. Otec ale následně změnil místo svého zaměstnání a mladý František se musel stěhovat do Prostějova, kde následně chodil i na gymnázium.
Po okupaci zbytku Československa nacistickým Německem se o Vánocích roku 1939 pokusil o svůj první přechod hranic. Měl patnáct let a maturitu daleko před sebou... Jeho cílem bylo dostat se přes Slovensko a Maďarsko až do Jugoslávie a poté k našemu zahraničnímu vojsku. Na území jižního slovenského souseda ho čekalo několikeré zadržení, věznění a návrat zpět na hranici. František Vrbka se ale nevzdal a až pátý pokus se podařil.
Dělostřelcem ve Francii a výsadkářem ve Velké Británii
Následně se lodí dostal do Francie, kde se zařadil do československé dělostřelecké jednotky. Setkal se zde s přítelem Bohumírem Martínkem, který jej bude doprovázet téměř do konce života. V dopise rodičům líčil Vrbka setkání se starým známým bez obalu: „Na žádost poručíka Martínka byl jsem přidělen děl. pluku 1, ke 3. baterii [...] Poznal jsem Bohouše až tehdy, když se na mne ptal. Poznat mne také nemohl. Kdo by se mu také divil. Viděl před sebou roztrhaného, hubeného, zarostlého Fandu v jedné špinavé a zvašivené košili, bez spodků a punčoch. Zhubl jsem za tu dobu o 16 kg. Teď si snad dovedete představit, jak jsem vypadal a co jsem zkusil. Odvedl mne nejdříve do města, koupil mi dobrou kávu a dal mi najíst. Zařídil, abych se brzo dostal k baterii.“
Země galského kohouta se však vojensky rychle hroutila a ústup byl nevyhnutelný. A tak se v červenci 1940 ocitá bystřický rodák ve Velké Británii. Kromě tvrdého výcviku na něj čekala i maturitní zkouška, kterou úspěšně složil v roce 1941.
Od srpna 1942 náležel do početního stavu našich parašutistických jednotek. Absolvoval celou řadu kurzů s jasným cílem připravit se na budoucí vysazení do Protektorátu. Vrbkova para skupina nesla název BRONSE a kromě něho se skládala z Bohumíra Martínka a radiotelegrafisty Antonína Kubce. Mezi jednotlivými členy ale nepanovaly dobré mezilidské vztahy a přípravu komplikovala i Martínkova hospitalizace. Vrbkovi napsal: „Tělesně se ale cítím lépe, nejsem tak unaven. Na každý pád už se na léčení vyseru. Už mám toho až po krk. Nechci , aby se na mne někdo díval, že snad uhýbám.“
Osudný let
Na výsadek do Protektorátu nesl muže stroj Halifax, který však v noci ze 14. na 15. března 1943 nedosáhl cíle své cesty. U Neubiberg v Perlach nedaleko Mnichova byl zasažen palbou protiletadlového dělostřelectva a zřítil se k zemi. I přes následnou expozi a požár se dvěma členům posádky podařilo přežít. Jednalo se o palubního mechanika Malcolma Johna Hudsona a právě Františka Vrbku.
Mladý výsadkář měl těžké popáleniny a rychle byl převezen do mnichovské nemocnice. Záhy bylo z materiálů nalezených u letounu zjištěno, že posádka měla plnit zvláštní úkoly na území bývalého Československa. Německé bezpečnostní orgány byly v pohotovosti a začaly Vrbku po probrání se z bezvědomí vyslýchat. Jeho stav byl ale velmi vážný. Nic konkrétního neprozradil a ani přivolaný známý provokatér Karel Čurda nemohl situaci změnit. František Vrbka po nuceném převozu do Prahy 23. března 1943 zemřel.
Odkazy
Informace o Františku Vrbkovi
Zdroje
ČERNÝ, Karel. Nejmladší parašutista: operace Bronze. Žďár nad Sázavou 2005.
REICHL, Martin - ČVANČARA, Jaroslav. Cesty osudu. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2004.
MIKULKA, Jiří. Formování výsadkové skupiny BRONSE v letech 1942-1943 ve světle korespondence jejich členů Bohumíra Martínka a Františka Vrbky. Časopis Matice moravské, 1995, 114(1), s. 81-89.
Pamětní deska obětem druhé světové války umístěná na budově městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem.
Pamětní deska obětem druhé světové války umístěná ve vestibulu gymnázia v Prostějově.
Pomník padlých skautů v bývalé zahrádkářské kolonii v Bystřici nad Pernštějnem. Více.
Kromě Františka Vrbky nese jména Josefa Svobody, Rudolfa Vaška a Františka Tulise.
1943 - Pamětní medaile čs. zahraniční armády se štítky F - VB
1945 - Českoslovebský válečný kříž 1939 in memoriam
Jmenován poručíkem dělostřelectva in memoriam
Příběh dal dohromady Petr Tvrdý březen 2017
Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz
Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:
a dalších.
Pokud jsi narazil na nám neznámého skauta, dej nám o něm vědět. Stačí nám napsat jeho jméno a krátkou informaci, kterou o něm víš (to může být místo a datum narození či úmrtí, nebo místo skautování, atd.). Na základě tvých informací vytvoříme Hrdinovi profil, který pak můžeš ty, nebo někdo jiný zpracovat.
Po zadání emailu od nás obdržíš badatelský deníček s informacemi, kde a jak hledat o hrdinovi.
Na tvůj email ti rovněž zašleme odkaz, na němž budeš moci vyplňovat informace o skautovi. Odkaz můžeš upravovat tolikrát, kolikrát potřebuješ. Dokončený příběh Hrdiny dáš nakonec publikovat a po našem schválení bude zveřejněn na těchto stránkách.
Email nám také bude sloužit pro komunikaci s tebou, či vaší skupinou.